News
[23. 05. 2021] FUNGUJEME » Více...
[07. 05. 2021] ČTVRTEK 13. KVĚTNA POPRVÉ PO DLOUHÉ DOBĚ OTEVÍRÁME » Více...
[29. 04. 2021] » Více...
Foto

Swiebodzin
zájezd: To nejhezčí z Polska (19.-23.8.2017)
autor: Ladislav Mašek

Right menu

FACEBOOK
SOUTĚŽE
  • Zašlete nám fotku ze své dovolené s Kiwi a získejte každý měsíc slevu až 3.000,- na další zájezd!
  • Zúčastněte se naší vědomostní soutěže a vyhrajte další slevy na zájezdy!
ZPRAVODAJ

Zadejte svou e-mailovou adresu pro zasílání našich nabídek přímo do Vaší schránky!

ŽHAVÉ
 
ČESKO
 
EVROPA
 
SVĚT
 
NA MÍRU
 
UBYTOVÁNÍ
   

Slovensko Jižní Slovensko, Banská Bystrica a dvě uherská hlavní města

15. 8. - 21. 8. 2021
213301
  • Cena:
    10990,- Kč
  • Doprava:
    autobusem
  • Cena zahrnuje:
    dopravu autobusem, ubytování se snídaní (6x), průvodce, pojištění
  • Za příplatek:
    jednolůžkový pokoj (1990 Kč), 5x večeře (1100 Kč)

Většina míst navštívených při tomto zájezdu nepatří mezi časté cíle českých turistů. Poznáte zejména jižní část středního Slovenska s bohatou historií, často s hornickou i hutnickou tradicí, s málo navštěvovanými přírodními partiemi Slovenského rudohoří a podíváte se i do sousedního Maďarska.

1.den: odjezd 6.30 h metro C Roztyly, po dálnici směr Brno, Uherské Hradiště, Trenčín, Bánovce nad Bebravou a Prievidza. První zastávka bude na zámku Bojnice, je to jedna z nejstarších (připomíná se r. 1113) a nejvýznamnějších památek na Slovensku, prohlídka zámeckých nádvoří, věže, zámeckých slavnostních sálů, obrazárny, hrobky. Do údolí Hronu a do centra středního Slovenska Banská Bystrica (městský hrad, barbakán, stará radnice, farní kostel s původní románskou věží, Matějův dům, Slovenský kostel, protáhlé náměstí SNP). N (2x)

2.den: na jih od Zvolena pod pohoří Javorie (Lažtek, 1.043 m), zříceniny hradu Dobrá Niva (zbytky paláce, výhled), ve stejnojmenné obci kostel archanděla Michaela s románským charakterem, u fary vyřezávaný a malovaný dřevěný kříž, dále tradiční domy lidové architektury (zpřístupněn Lukáčov dom) originální brána ze začátku 20.st. Sousední obec Babiná je vesnickou památkovou zónou (zděné gazdovské domy s velkými branami do dvorů). Za Pliešovcemi roztroušené osídlení v podobě malých horských osad (lazů), zejména v Zaježové (domy s doškovou střechou, malované detvanské kříže). Přes Slatinské Lazy do údolí Slatiny. Dominantou kraje je Vígĺašský zámok (lovecký hrad Zikmunda Lucemburského, rekonstruován na kongresový hotel, možná prohlídka rekonstruovaných historických sálů). V blízké Očové gotický kostel Všech svatých s gotickým oltářem pocházejícím pravděpodobně od Mistra Pavla z Levoče (nádherné figurální dřevořezby), v obci i pomník polyhistora Mateje Bela a jeho pamětní síň. Možnost ochutnávky místní žitné pálenky Očovská Rožovka. Dále do vesnice Zolná s opevněným raně gotickým kostelíkem sv.Matouše s románskými prvky. Pojedeme pod západním úbočím zalesněného masívu Poĺany (1457 m) do vsi Čerín, nad ní na návrší opevněný kostel sv. Martina Biskupa s nástěnnými malbami ze 14. a15.stol. Obec Poniky bývala významným hornickým městem, dochoval se zde raně gotický kostel sv. Františka Serafinského se vzácně dochovanými středověkými malbami, návrat na N

3.den : v údolí Hronu dřevěný artikulární evengelický kostel v obci Hronsek (z r. 1726, na půdorysu řeckého kříže, 1100 míst k sezení, 3 vstupní portály, barokní oltář, samostatně stojící zvonice, je na seznamu UNESCO). Pokračujeme směr Zvolen, Detva. Nad obcí Divín zříceniny gotického hradu (r. 1557 dobyt Turky), v obci renesanční čtyřvěžový zámek a poblíž rekreační přehradní nádrž Ružiná. V obci Halič si prohlédneme exteriéry zdáli viditelného zámku, je zde i klasicistní kostel, v sousední Staré Haliči jedna z nejcennějších církevních památek Novohradu - v jádru románský kostel sv. Jiří se středověkými malbami a dřevěnou zvonicí. Zastávka v největším městě (28.000 obyvatel) jižního Slovenska a centru Novohradu Lučenci (v r. 1454 velká bitva mezi vojsky Jana Jiskry z Brandýsa a Jana Hunyádyho, bratříci zvítězili, v letech 1554 - 1593 město obsazeno Turky, r. 1849 vyrabováno carskými vojsky). Secesní domy, kostely (barokně-klasicistní katolický, pseudogotický kalvinský s 64 m vysokou věží), Novohradské muzeum a galérie, monumentální synagoga z r. 1925, jedna z největších na světě). Fiľakovo: velmi pěkné zříceniny hradu založeného již asi ve 12.st. s Bebekovou baštou (snadno pěšky dostupný z centra města, v baště Hradní muzeum). Za Turků sídlem sandžaku (v té době zde mešita s minaretem a turecké lázně). Ve městě rovněž klasicistní zámek, římsko-katolický kostel, dobře vybavené Novohradské turisticko-informační centrum. Příjezd na nocleh (4x).

4.den: historické centrum Malohontu Rimavská Sobota (městská památková zóna, katolický kostel sv. Jana Křtitele, kalvínský kostel, pseudogotická radnice, barokní první župní dům, Gemersko-malohontské muzeum s mumií egyptské ženy). Odtud do údolí Rimavy do Veľkých Teriakovců s nově zrekonstruovaným vodním mlýnem (expozice), v Malých Teriakovcích evangelický kostel s dřevěným kazetovým stropem. Severněji Rimavská Baňa (kostelík) a v Revúcké vrchovině pak obec Kraskovo (v evangelickém kostelíku skvělé gotické fresky, ladislavská legenda, kazetový strop, nachází se o samotě 400 m od vsi) a Kyjatice (zdáli viditelný kostelík, gotické malby Posledního soudu). Obec je známá i Kyjatickou kulturou (památník). Odpoledne se vydáme na jih od Rimavské Soboty. V Rimavských Janovcích cenný románský kostel sv. Jana Křtitele z neomítnutých kvádrů a s věžičkou se zvoničkou, připomíná nám chrámy na jihu Evropy. Jedeme do sopečné Cerové vrchoviny při maďarské hranici, bizarní krajina s pozůstatky vulkánů se skalními vrcholky, na jihu i s vinicemi, nejvyšší hora je Karanč (727 m). Malebně položená obec Hajnáčka (v jejím středu kuželovitý vrch, nevelká zřícenina hradu, velmi prudký náročný výstup). V sousedství obec Šurice se sopouchem Soví hrad. Pravou lahůdkou je Šomoška, jeden z nejmalebnějších slovenských hradů ze 13. stol. vystavěný z čediče ve 14.stol., v 16.stol. obsazen Turky. Na jeho svazích přírodní památka kamenné moře. Snadný přístup na hrad (300 m) vede z maďarské strany z obce Somoskö, kde Petöfiho domek (muzeum). Čedičové varhany jsou kousek od pokladny. Z obce pohledy i na další hrad Salgóvár (v případě dostatku času možnost výstupu či posezení v maďarské hospůdce). N

5.den: z Jihoslovenské kotliny do Stolických vrchů, na trase ves Rybník (na návrší kostelík),
gotický kostelík s renesanční zvonicí je i ve vsi Rákoš (rekonstrukce cenných nástěnných maleb), Šivetice (pozdně románská cihlová rotunda sv. Margity, největší na Slovensku, fresky), městečko Jelšava (vysoká nezaměstnanost, bývalo významným hornickým centrem - magnezit, městská památková zóna, rokoková radnice, renesanční zámek). Centrem slovenského národního a kulturního života bývala Revúca, bohaté hornické a hutnické město, v bývalé rokokové kurii bývalo slovenské gymnazium (dnes muzeum), parkově upravené náměstí s klasicistní radnicí, římskokatolický a evangelický kostel. Do nitra zalesněných Stolických vrchů do obce Muránska Zdychava pod Stolicí (1477 m), v blízké Predné Hore si bulharský car Ferdinand Coburg postavil lovecký zámek, vysoko v horách jsou rozlehlé zříceniny hradu Muráň. V údolí řeky Muráň je v Chyžném kostel Zvěstování Panně Marii s freskovou výzdobou a oltářem z dílny M. Pavla z Levoče. Mile překvapí městečkoŠtítnik s hutnickou tradicí. Cenné památky: evangelická trojlodní bazilika se souborem gotických maleb, klasicistní palác, rokoková radnice. V blízké Ochtiné prohlídka aragonitové jeskyně (úchvatná výzdoba, jehlice, keříčkovité útvary (doba prohlídky 30 minut).

6. den: na vysokém hradním návrší stojí zdáli viditelný hrad Krásná Hôrka (pozdně renesanční reprezentační sídlo, uvidíte interiéry hradu i muzeum). Při hlavní silnici u obce Krásnohorské Podhradie navštívíte secesní mauzoleum s mramorovými sarkofágy Dionýze Andrassyho a jeho manželky. Po návštěvě mauzolea pojedeme do Jasova (barokní premonstrátský klášter – kostel, knihovna, barokní zahrada; možnost návštěvy krápníkové jeskyně, prohlídkový okruh je dlouhý 720 m, naučná stezka Jasovská skála) a dále do městečka Medzev (dva historické hamry, neobvykle úpravné náměstí). Pod masiv Kojšovské hole a do klimatických nevelkých lázní Kúpele Štós. Odtud do Moldavy v Košické kotlině, z údolí uvidíme zříceniny Turnianského hradu (výstup trvá 45 min z vesnice Turňa nad Bodvou či 30 min od motorestu). Naším cílem je přírodně atraktivní Zádielska dolina (300 m vysoké skalní stěny, délka 2,5 km, pěší vycházka údolím; skvělé jsou výhledy z vrcholů obklopujících údolí, ale výstupy velmi náročné). Návrat na nocleh. V rámci tohoto dne v závislosti na místě ubytování event. zařadíme i zastávku v centru Gemeru městě Rožňava (městská věž, radnice, katedrála s obrazem sv. Anny Samotřetí; ve městě je i Banícke muzeum), N

7.den: pokud nám situace dovolí pojedeme do Čech severním Maďarskem ve směru Balassagyarmat, Retság do Veröce u Dunaje a malebným údolím tohoto veletoku (na levém břehu národní park Dunaj-Ipel a v něm zalesněné pohoří Börzsöny, 938 m) do města Nagymaros (zde byla plánovaná přehrada, součást vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros).

Odtud přívozem do Visegrádu. V dobách existence římské říše byla oblast dnešního Visegrádu severní hranicí impéria, navíc těžce zkoušenou útoky různých germánských i jiných kmenů, v té době proto Římané na skalní vyvýšenině postavili pevnost (dnes vrch Sibrik). V dobách středověkého uherského království se Visegrád k r. 1009 připomíná jako župní sídlo (Wsagrad). Po mongolských nájezdech nechal v 50. letech 13.stol. král Béla IV. zbudovat mohutný hrad (dnes Horní hrad), na který se r. 1323 se dvorem přestěhoval král Karel Robert z Anjou. S tímto hradem byla později novými hradbami s věžemi spojena i starší obytná věž (donjon), zvaná Šalomounova a vznikl tak tzv. Dolní hrad. Poblíž hradu vystavěl Karel Robert královský palác, jeho synem Ldvíkem a později Zikmundem Lucemburským mohutně přestavěný a rozšířený. Tento palác (dnes Královský (či Matyášův) palác) přestavěl mezi lety 1476–1484 i král Matyáš Korvín v pozdněgotickém stylu, ale v detailech už vyzdobeném italskými umělci renesančně (první průnik renesance na půdu střední Evropy). Turci ho při svém útoku v roce 1544 pobořili tak, že na konci 18. století už po něm nad zemí nebylo stopy. Visegrád sloužil jako hlavní město říše i venkovská rezidence uherských panovníků až do ovládnutí Dolních Uher Turky, kdy se po opakovaném dobývání v letech 1529 a 1544 zakrátko proměnil v ruiny. Město v podhradí bylo znovu obsazeno na sklonku 17.stol. a od roku 1878 až dodnes probíhají v areálu hradu archeologické výzkumy a rekonstrukční práce. Královský palác, od r. 1934 postupně vykopaný a částečně zrekonstruovaný, je častým dějištěm nejrůznějších kulturních akcí. V r. 1335 se zde setkali český král Jan Lucemburský, uherský král Karel I. Robert a polský král Kazimír III. Veliký a uzavřeli protihabsburské spojenectví. Jan Lucemburský se zřekl nároků na polskou korunu a byla mu zde přiznána svrchovanost nad Slezskem. V r. 1339 se tu dohodlo, že po smrti Kazimíra Velkého zasedne na polský trůn jeden ze synů Karla Roberta (Ludvík I. Veliký) pod podmínkou, že bude dodržovat privilegia polské vysoké šlechty (magnátů) a Kazimír Veliký nebude mít syna. Roku 1991 se zde (Dolní královský palác - hrad, dnes Muzeum krále Matyáše), zástupci ČSFR, Maďarska a Polska dohodli na spolupráci při vstupu do EU (místo bylo zvoleno symbolicky, jako připomínka setkání 3 králů v r. 1335). Vznikla tak Visegrádská skupina.

Dnes nás čeká ještě jedna význačná maďarská památka, a to sídlo arcibiskupů a primasů Uherska Ostřihom (Esztergom). První osídlení pochází z keltských dob, později toto místo osídlili během stěhování národů Slované. Město pak bylo prvním uherským hlavním městem, a to v době mezi 10 a 13.stol; před tím než ho král Béla IV. přestěhoval do Visegrádu (a později do Budína). Přesto zde zůstali katoličtí představitelé země. Dnes zde stojí Keresztény Múzeum, muzeum s největší ekleziologickou sbírkou v celém Maďarsku. Také místní bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha, postavená v r. 1822, je největším křesťanským chrámem v zemi. Během turecké okupace, která postihla celé tehdejší Uhersko a dnešní jižní Slovensko, odsud musel uprchnout arcibiskup a přesídlit do Trnavy.V r. 1895 pak byl přemostěn Dunaj mostem Marie Valérie. Most byl r. 1944 zničen ustupující německou armádou, po druhé světové válce však nebyl obnoven kvůli napjatým vztahům mezi Slováky a Maďary. Celých 57 let byl zničený most symbolem napětí mezi formálně spřátelenými zeměmi, dopravu po Dunaji zajišťoval provizorní přívoz. Most byl obnoven v r. 2001 z příspěvku EU.

Po slovenském území (město Komárno, úrodný Žitný ostrov) směr Bratislava a dále po dálnici do Prahy.