News
[19. 03. 2023] » Více...
[06. 12. 2022] KAM S KIWI V ROCE 2023 » Více...
[09. 11. 2022] KATALOG 2023 » Více...
Foto

Swiebodzin
zájezd: To nejhezčí z Polska (19.-23.8.2017)
autor: Ladislav Mašek

Right menu

SOUTĚŽE
  • Zašlete nám fotku ze své dovolené s Kiwi a získejte každý měsíc slevu až 3.000,- na další zájezd!
  • Zúčastněte se naší vědomostní soutěže a vyhrajte další slevy na zájezdy!
ZPRAVODAJ

Zadejte svou e-mailovou adresu pro zasílání našich nabídek přímo do Vaší schránky!

ŽHAVÉ
 
ČESKO
 
EVROPA
 
SVĚT
 
NA MÍRU
 
UBYTOVÁNÍ
   

Česká Republika Kunětická Hora, Hrádek u Nechanic, Hořice a Lázně Bělohrad

12. 4. 2025
254001
  • Cena:
    990,- Kč
  • Doprava:
    autobusem
  • Cena zahrnuje:
    dopravu autobusem, průvodce
  • Cena nezahrnuje:
    vstupné, stravování

Turistickou sezónu 2025 v Evropě zahajujeme zájezdem s poněkud netradiční trasou, v rámci které uvidíte zajímavé cíle na východ od Prahy na přechodu z Polabské nížiny do podhůří severních hor. Využijeme období, kdy se otevírají hrady a navštívíme nedávno opravený významný hrad Kunětická hora. Brány dokořán budou i na zámcích, skvělým příkladem je Hrádek u Nechanic. Možná máte ve vašem cestovním deníčku mezery a nezavítali jste dosud do Hořic. Jsou známé hořickými trubičkami, ještě více však kamenickou a sochařskou tradicí (exemplárním příkladem jsou náhrobky na zdejším hřbitově) a překvapí Vás rozměry a kompaktnost zdejšího náměstí. A co vlastně víte o Lázních Bělohrad ? Jsou to malé, ale útulné lázničky na dohled Krkonoš, které se na našich trasách zatím vyskytlyi jen velmi zřídka. Na závěr dne zařazujeme podvečerní fakultativní zastávku v lázeňských Poděbradech s cukrárnami, kavárnami a promenádou při Labi.

Pojedeme v 7.45 h od metra B Černý Most po hradecké dálnici D 11 až téměř pod hradní kopec, ze kterého dominuje okolní rovinaté krajině hrad Kunětická Hora. Cestou zastávka v moderním motorestu. Z parkoviště dojdeme na hrad za 10 minut. Archeologické průzkumy zařazují nejstarší hradní stavbu na vrcholu Kunětické hory do poloviny 14. stol. Za husitských válek se stává důležitým opěrným místem husitského hejtmana Diviše Bořka z Miletínka. Roku 1491 přechází hrad do majetku Pernštejnů, za nichž dochází k zásadní přestavbě hradního komplexu. Vzniká mohutný dvouvěžový hrad s důmyslným systémem opevnění. Od druhé poloviny 16. stol. pozbývá hrad na původním významu, za třicetileté války byl poškozen švédskými vojsky. V dalších staletích hrad ohrožovalo lámání kamene, které bylo zastaveno až na počátku 20. století.
Po dokončení restaurátorských prací a rozsáhlé památkové obnovy je od jara 2023 opět otevřen objekt hradního paláce. Prohlídka zahrnuje interiéry hradu vybudovaného pány z Pernštejna na přelomu 15. a 16. století. Poprvé v novodobých dějinách se veřejnost může podívat i do severního křídla paláce. Součástí prohlídky je dále např. sklepení s archeologickými nálezy, reprezentační rytířský sál, zbrojnice, inovovaná expozice parforsních honů a výstup na věž. Vybrané expozice jsou speciálně nazvučeny - z Kuňky je nově hrad, který hraje, hrad, který zní! A zachován zůstal i největší drak, který kdy obýval české hrady. Prohlídka probíhá samostatně, bez hradního průvodce.
Docela jinou památkou je novogotický zámek Hrádek u Nechanic. Byl postaven jako reprezentační letní a lovecké sídlo hraběcího rodu Harrachů. Stojí uprostřed bývalé obory, pod Jedlickým vrchem (302 m). V původních bohatě zdobených a vybavených interiérech je prezentována ukázka bydlení šlechty ve druhé polovině 19. století.Uvidíte reprezentační sály v přízemí: Vstupní hala, Rytířský sál, Zlatý sál, Mühlgrubský salon, Jídelna, Herna, Knihovna, Dubové schodiště, Kancelář správce, Sakristie, Kaple sv. Anny, Hala před kaplí. zámku rodu Harrachů. Hrádek v průběhu roku pokaždé nabídne něco jiného. Od ruchu velkých akcí až po klidnou procházku romantickým anglickým parkem.
Až sem se táhlo bojiště známé bitvy u Hradce Králové mezi rakouskými a pruskými vojsky.Pomníky padlých najdete v blízkých Nechanicích.
Město Hořice se rozkládá na jižním úbočí Hořického chlumu (449 m), posledního výběžku Krkonoš. V nitru kopce se skrývá hlavní bohatství tohoto kraje — kvalitní pískovec, vhodný pro kamenické i sochařské práce, díky němuž jsou Hořice městem kamenné krásy. A díky Hořickým trubičkám město znají i milovníci sladkostí. Dominantou rozsáhlého náměstí Jiřího z Poděbrad je radnice,. Patří k němu i pranýř, mariánský sloup i mariánský kostel. Zajímavé památky se nacházejí na vrchu Gothard. Původní, pravděpodobně dřevěný kostelík, byl nahrazen současnou kamennou stavbou v 1. pol. 18. stol. V interiéru stojí za pozornost socha Truchlícího anděla, dílo Václava Prachnera z r. 1816. V sousedství kostela se nachází starý a nový hřbitov. Na obou se díky zdejší sochařské a kamenické tradici nachází řada umělecky hodnotných náhrobků. Na starém hřbitově nalezneme pomník vojákům padlým v r. 1866 v bitvě u Sadové, pochovaným zde v hromadném hrobě, a dále hroby důstojníků, padlých v téže bitvě. Mezi zdejší nejpozoruhodnější artefakty patří novorenesanční hřbitovní portál k novému hřbitovu, který vznikal v letech 1892 – 1905. Na hřbitově je pochována řada významných osobností – operní pěvkyně Pavlína Erbanová, příslušníci lékařské rodiny Levitů, sochaři Mořic Černil, Quido Kocián, Josef Wagner a jeho žena Marie aj. Na místě původní gothardské tvrze, v místech někdejší bitvy, byl v r. 1873 odhalen první pomník Jana Žižky z Trocnova. Prvním pomníkem svého druhu je i unikátní Riegrův obelisk, pískovcový monolit, vysoký 12,4 metru. Další díla našich předních umělců z první poloviny 20. století (Q. Kocián, St. Sucharda, L. Kofránek, J. Štursa aj.) je možno zhlédnout v Galerii plastik, založené r. 1908. Její budova ze 70. let 20. století se nachází na západním úbočí Gothardu v sousedství Smetanových sadů a rozhodně stojí za návštěvu.
Bohatá sochařská tradice, spjatá od 80. let 19. století s existencí sochařsko-kamenické školy, dala vzniknout řadě dalších pozoruhodných monumentů. V ulicích města upoutá především Šalounuv mistr Jan Hus (1914) před budovou obchodní akademie či Kociánův Mrtvý Ábel a Štursovo Probuzení před sochařskou školou. Na križovatce Husovy a Komenského ulice stojí pomník J. A. Komenského (Pavel Jiřícek, 1892) a v jeho sousedství v malém parčíku bronzová plastika Muž práce (Ladislav Šaloun, 1908), jeden ze symbolů města. Prostranství před základní školou Na Habru zdobí pomníky K. V. Raise (J. Plichta, 1932) a K. Havlíčka Borovského (A. Mára, 1928). V Jablonského ulici najdeme před mateřskou školou Na Habru sochu Matka (Franta Úprka, 1924).
Ještě více se přiblížíme k severním horám v Lázních Bělohrad. V r. 1722 povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které tímto získalo i svůj vlastní znak. V polovině 19. stol. byl významným vlastníkem některých částí Maximilian Dormitzer, který je považován za zakladatele dnešních lázní v Bělohradě. Velkého rozmachu lázeňství došlo až za vlády hraběnky Anny z Assenburgu, baronky z Kleistu (v Prusku). Založila areál Anenských lázní a při nich na ploše 60 ha lázeňský park Bažantnice. V roce 1901 byl navrtán Annamariánský pramen arzeno-železité kyselky. Dnešní léčebný ústav byl postaven roku 1936 a slouží k léčbě nemocí pohybového ústrojí. Základem zdejší terapie jsou koupele a zábaly v sirnoželezité slatině. Srdcem lázní je resort Tree of Life, poskytující kompletní spektrum lázeňských procedur včetně balneoterapie, masáží a různých exotických postupů. Těšit se můžete i na lázeňský park s chodníčkem šesti smyslů, kolonádu s netradiční zahradou, hudební pavilon a Annamariánský pramen
Opustíme lázně a jejich maloměstský klid a namíříme si to přes okraj Jičína směrem ku Praze. Podvečerní čas ještě můžeme využít v případě času a nálady k náladové zastávce v Poděbradech. Od prostoru nádraží vstoupíme do lázeňského parku s fontánou Lédy, projdeme kolonádou prof.Libenského s pramenem Boček k Lázeňské kolonádě s kongresovým centrem. Je zde řada soch a plastik. A jistě Vás budou lákat kavárny Viola a Oliver. Anebo se vydáte 100 – 200 m dále k soše Jiřího z Poděbrad, jeho zámku, morovému sloupu a Labi.