Barokní kostelíky na Broumovsku a klášter Broumov

Odjezd v 6, 45 hodin z Černého Mostu směr Hradec Králové a Hronov. První zastávka v obci Bezděkov nad Metují, na mírném návrší ve vyhlídkové poloze stojí kostel sv. Prokopa. Byl postaven v l. 1724-27 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Loď má půdorys lehce protáhlého osmiúhelníku. Na hlavním oltáři obraz Setkání knížete Oldřicha se sv. Prokopem , patronem kostela. Zvon a hodiny jsou z r. 1999. Obec nespadá geograficky do oblasti Broumovska, ale výstavba zdejšího kostela souvisí s působením benediktinů na Policku a řadí se do skupiny broumovských kostelů. Kostely tzv. „ Broumovské skupiny“ byly na území klášterního panství Broumov postaveny podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce v poměrně krátkém časovém rozmezí v l.1709-1743. Iniciátorem výstavby byl opat Otmar Zinke, motivem byla náhrada za již nevyhovující dřevěné kostely. Mimořádně jednotný celek,celkem 11 staveb,je charakterizovaný slohovou čistotou a úplností realizace. Jednotlivé stavby jsou příkladem jedinečného propojení krajiny s architekturou. Stavitelům se podařilo vytvořit nové dominanty na mírných návrších a v centrech rozvíjejících se obcí a zároveň pohledově akcentovat dálkové silniční tahy a vzájemné optické vazby mezi jednotlivými lokalitami i směrem ke klášteru. V lednu 2022 byla tato skupina kostelů prohlášena Národní kulturní památkou.

Pokračujeme do Police nad Metují ( 4000 obyvatel), centrum jižní části Broumovského výběžku. Městská památková rezervace , dominantou náměstí je barokní radnice, jednopatrová stavba s podloubím a osmibokou věží ve stylu tudorské gotiky. Několik barokních domů s kamennými portálky. Muzeum papírových modelů (více než 1200 exponátů), jediné svého druhu nejen v České republice, otevřeno v r. 2012. Představuje vývoj papírového modelářství od nejstarší známé papírové vystřihovánky ze 16. stol. přes modely z časopisu ABC až po současnou tvorbu. Vystavuje díla modelářů z ČR, Polska, Slovenska a Německa. Ot.: 9-17 hodin, vstupné: plné 80 Kč/ snížené 50 Kč. Po prohlídce se pokračuje dále k Broumovu a do vsi Božanov již v blízkosti hranice s Polskem. Kostel Máří Magdalény (z l.1733-1743) stojí uprostřed vsi poblíž křižovatky dvou historických cest v dominantní poloze na vyvýšenině uprostřed hřbitova. Jediný z broumovské skupiny, který je zaklenutý cihlovou klenbou. Hlavní oltář je pseudobarokní, boční jsou původní, barokní. Na hřbitov vede původní gotická rána z 15. stol.

V Božanově se zachovalo několik statků broumovského typu, představují evropský architektonický fenomén. Vznikaly ve 2. polovině 19. stol. pod vlivem klasicitní přestavby města Broumova. Tehdy se bohatá třída venkovských statkářů na Broumovsku snažila demonstrovat svou movitost napodobením okázalé architektury měšťanských domů výstavbou selských statků. Výzdoba fasád nerozlišuje mezi stavbami obytnými a hospodářskými. Mohutné čelní štíty jsou orientovány k silnici a často nesou reliéfy iónských a toskánských sloupů, pamětní desku na založení statku, výklenkové sochy a kamenné reliéfy různých světců. Samostatnou kapitolu broumovských statků představují psí boudy. Byly vytesané přímo do kamenné podezdívky domu poblíž hlavního vstupu do budovy. Čelní deska psí boudy je z pískovce, který je často zdobený jako štít skutečného domu. Obvykle platí jednoduché pravidlo- čím je krásnější a výstavnější statek, tím je zdobnější i psí bouda.

Martínkovice (550 obyvatel, největší ves na Broumovsku), je jednou z několika dlouhých lánových ( přípotočních ) vsí, které vznikly ve 13. stol. v broumovské kotlině. Benediktini břevnovského kláštera, kterým zdejší kraj daroval český král Přemysl Otakar I., osídlili úrodné roviny kolem řeky Stěnavy a jejích přítoků německými zemědělci a řemeslníky z Durynska. V darovací listině je území charakterizováno slovy „ krajina děsná v širé pustině“. Kolonisté přinesli specifický druh hospodářské usedlosti, známé jako francký dvorcový statek. Tvořily ho tři nebo čtyři budovy obdélníkového půdorysu spojené do čtverce a uzavřené velkou branou. Takové uspořádání chránilo obyvatele nejen před nepřízní počasí, ale i před nebezpečnou zvěří a zloději. Stavby byly původně roubené, někdy i hrázděné. Původní stavby byly nahrazeny klasicistními statky, avšak dispozice byla mnohde zachována. Kostel sv. Jiří a sv. Martina je řazen mezi nejhodnotnější a nejzajímavější venkovské raně barokní kostely v Čechách. Byl postaven na půdorysu řeckého kříže na návrší nad řekou Stěnavou. Jako jediný z celé broumovské skupiny kostelů je dílem stavitele Martina Allia, který uskutečnil barokní přestavbu klášterního kostela v Broumově. Varhany z l. 1769-1771 jsou jedny z nejcennějších, které se na Broumovsku zachovaly. Hrávalo se na ně pravidelně při mších až do sedmdesátých let 20. stol .,v r. 2010 byly opraveny.

Město Broumov (7800 obyvatel), upoutá pravidelným náměstím s morovým sloupem, výstavnými městskými domy a zejména nádherným barokním benediktinským klášterem. Unikátní interiéry národní kulturní památky nechávají nahlédnout do dlouhé a pozoruhodné historie tohoto objektu ( v programu se nepočítá se skupinovou prohlídkou). Klášter a město Broumov promlouvaly významně do formování naší kultury a historie. Kostel sv. Václava, nejmenší z celé skupiny broumovských kostelů, vystavěn kol. r. 1729 na půdorysu protaženého řeckého kříže. Nádherný dřevěný hřbitovní kostel, který je výjimečný nejen svým stářím, ale i technikou stavby. Patří k nejstarším dřevěným sakrálním stavbám v Evropě ( stavba pravděpodobně kolem r. 1450). Nemá jediný hřebík, ale hrázděnou konstrukci z mohutných dubových trámů. Celá trámová konstrukce lodi a kněžiště, stropu a krovů, na které je nasazena vysoká zvonice, tvoří jeden celek, dokonalé tesařské dílo. Loď kostela je po celém obvodu obklopena krytým ochozem. Výmalbu kostela tvoří vedle ornamentů s prvky rostlin a stylizovanými postavami zvířat také pozdně gotické písmo, vytvářející tajemné nápisy. V Broumově také možnost poledního občerstvení.

Šonov, kostel sv. Markéty ( z l. 1726-1730) ), stojí o samotě na návrší , orientován k broumovskému klášteru, který je odsud vidět. Postaven na půdorysu osmiúhelníka s dvojicí hranolových věží.

Za dalšími dvěma nově opravenými kostely se vydáme do severní části broumovského výběžku. Ruprechtice, na místě dřevěného kostelíka byl vystavěn v l. 1720-1723 kostel sv. Jakuba Většího. Jednolodní stavba s protáhlým osmibokým půdorysem stojí na návrší uprostřed hřbitova. Jako hřbitovní brána slouží renesanční dvoupatrová zvonice z 2. pol. 16. stol. Poblíž fara s vyobrazením znaku břevnovsko- broumovského opatství nad vchodem.

Vernéřovice, kostel sv. Michaela tvoří dominantu obce. Stavba z l. 1719-1722 na oválném půdorysu. Blízko barokní stavba, opět s vyobrazením břevnovsko- broumovského panství, dnes sídlo obecního úřadu.

Následuje zpáteční cesta do Prahy.