BRDY A PODBRDÍ – od Březnice po Hořovice

V posledních letech se Brdy dostávají stále více do povědomí turistů, není v nich totiž už vojenské cvičiště. Díky dlouholeté izolaci se dochovaly v dobrém zdraví veliké lesní kokmplexy a daří se tu dobře floře i fauně, nyní se hodně píše o zdejších bobrech, kteří ušetřili vodohospodářům miliony. A i podbrdské vesnice pookřály, lidé se mohou po Brdech (ne všude) volně toulat. Památek je pod horami plno. V Březnici si připomeneme Filipinu Welserovou, v Rožmitálu prokoukl díky místním nadšencům zámek (či hradozámek) a celé město ožilo.Zařízení ATOM v Míšově nám připomene časy, kdy byly Brdy významnou raketovou základnou a tamní naštěstí dočasné pobyty sovětských vojáků. Mirošov je příkladem, jak se vylouply staré vesnické zámečky. Ale také připomenutím, že drahá není jen jejich rekonstrukce, ale i jejich údržba a provozování. Při průjezdu Dobříví si připomeneme zdejší železářství a v Olešné podbrdské roubené chaloupky. Příkladem zdařilé a rychlé opravy a údržby interiérů je živý a živoucí hořovický zámek.

Pojedeme v 7.15 h od metra B Anděl – autobusové nádraží Na Knížecí. Z Prahy zprvu po strakonické dálnici D 4 , v Milíně po krátkém občerstvení odbočíme ve směru k brdskýn lesům. Dojedeme do městečka

Březnice (3.500 obyvatel), v kotlině říčky Vlčnavy, asi 14 km jižně od Příbrami. Poprvé zmiňované již ve 13. stol. v souvislosti s gotickou vodní tvrzí založenou při významné Zlaté stezce staročeským rodem Buziců. Střed městečka vytváří ucelenou památkovou zónu, jejíž dominantou je barokní kostel sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského. Na kostel navazuje bývalá jezuitská kolej, stavba z l. 1638-1650. Hlavním architektem obou staveb byl Carlo Lurago. Hřbitovní kostel sv. Rocha též z dílny Carla Luraga. Gotická tvrz byla ve 2. pol. 16. stol. přestavěna na renesanční zámek Jiřím Lokšanem z Lokšan, místokancléřem českého krále a římského císaře Ferdinanda I. Historickým skvostem je zámecká knihovna zvaná Lokšanská, nejstarší zámecký knihovní sál v Čechách dochovaný v původní podobě z r. 1558. V době pobělohorské získal zámek královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda. Nejvýznamnější architektonickou úpravou z tohoto období je raně barokní kaple Panny Marie s rokokovými varhany z Kuksu z r. 1796. V zámecké zbrojnici jsou zastoupeny prakticky všechny druhy zbraní. V l. 1728-1872 patřil zámek Krakovským z Kolovrat. Posledními majiteli byli až do roku 1945 Palffyové z Erdödu. Součástí celého areálu je anglický park o rozloze 20 ha se dvěma rybníky a množstvím vzácných druhů dřevin. Synagoga postavena v l. 1726-28, dnešní podobu získala v r. 1874. V l. 2010-2014 byla opravena s cílem prezentace židovské kultury a historie v autentickém prostředí ( exteriéry) . Synagoga je uprostřed židovské čtvrti zvané Lokšany , architektonicky a urbanisticky nejzachovalejší židovské čtvrti v Čechách z 1. pol. 18. stol., dochovány klasicistní domy.

Nedaleko Březnice je Rožmitál pod Třemšínem (4.400 obyvatel), malebné město v krásném údolí pod zalesněnými brdskými vrchy, v kraji pod památným Třemšínem. Městu vévodí renesanční zámek nad Podzámeckým rybníkem. Původně blatný hrad z pol. 13. stol. rodu Buziců. Budislav z tohoto rodu je považován za zakladatele větvě velmožů, kteří si začali říkat Lvi z Rožmitálu. Mezi jejich nejznámější představitele se řadí Lev z Rožmitálu, poradce Jiřího z Poděbrad. Jeho syn, Zdeněk Lev z Rožmitálu , se později stal nejvyšším královským purkrabím a sudím a patřil mezi nejvlivnější a nejmajetnější šlechtice v království. Od r. 1623 sloužil zámek jako sídlo a správa Pražského arcibiskupství, až do r. 1948. V r. 1994 přešel zámek z majetku státu zpět do správy Pražského arcibiskupství. O několik let později se zámku ujímá soukromý majitel – Společnost Trinity COOP. Se souhlasem a ve spolupráci s majitelem působí na zámku od r. 2019 spolek Rožmitálský zámek z.s. pořádá kulturní, vzdělávací a komunitní akce. V r. 2010 bylo otevřeno nové Podbrdské muzeum s památníkem J.J. Ryby a České mše vánoční. Expozice vás seznámí s historií chudého kraje pod Třemšínem, s dobou, kdy panství spravovali Lvové z Rožmitálu i s časy, kdy zde vyučoval a tvořil J.J. Ryba. Ve Starém Rožmitále stojí od nepaměti farní kostel Povýšení sv. Kříže s unikátními varhanami . Na ně v l. 1788-1815 hrával Jakub Jan Ryba , zde pravděpodobně roku 1796 zazněla poprvé jeho slavná Česká mše vánoční - Hej mistře. Na hřbitově u kostela hrob J.J. Ryby.

Následuje cesta do nejvyšších poloh Brd a přes Tesliny (712 m, 2 km od Padrťských rybníků) do Míšova , v hlubokých lesích Atom muzeum Javor 51. Bývalo to nejstřeženější a nejutajovanější místo v bývalém Československu. Ve východní Evropě existovalo 12 lokalit vně Sovětského svazu, kde se skladovaly sovětské jaderné zbraně. Pro veřejnost se dochovala jediná. Skryty uprostřed krásných brdských lesů najdete dva jedinečné podzemní depoty 10B a 10A. Pod stovkami tun betonu byly uskladněny desítky kusů jaderné munice, která by v případě jaderného konfliktu byla odpálena z území bývalého Československa. Od června 2024 si můžete prohlédnout oba depoty včetně dochovaného technického zázemí.

Pokračujeme do Mirošova , zde exteriéry původního renesančního zámku ze 16. stol., je po rozsáhlé kvalitní rekonstrukci, nyní na prodej. Při naší trase leží i ves Olešná s lidovou architekturou, vesnická památková zóna. Město Hořovice ( 7 800 obyvatel) , v r. 1866 nazval Jan Neruda Hořovice českým Betlémem . Inspiroval se polohou města, jehož střechy jsou malebně rozesety na stráni zalesněného vrchu nad břehem Červeného potoka. Do města a blízkého okolí tehdyNeruda přijel, aby ve fejetonu « Výlet do kraje bídy » popsal nepředstavitelnou bídu zdejších domácích výrobců kovových hřebíků – cvočkařů. V okolí se od 14. stol. zpracovávala železná ruda. Od 18. stol. proslavila oblast litina, ve zdejších slévárnách byla odlévána bohatě zdobená kamna, mříže, zábradlí, reliéfy a busty. Z bývalého gotického hradu se dochovaly jen portály ve sklepních prostorách tzv. Starého zámku, patrové budovy na půdorysu U, jejíž vzhled se postupně měnil několika přestavbami. V současnosti je celý areál účelově využit, je zde i Infocentrum. Na blízkém návrší , na místě původní osady, stojí gotický, barokně upravovaný kostel sv. Jiljí. V sousedství Starého zámku si na přelomu 17. a 18. stol. nechali Bruntálští z Vrbna postavit honosný Nový zámek, rozlehlou barokní stavbu s parkem. Rod zde sídlil šest generací, do roku 1852. V témže roce koupil zámek hesenský kurfiřt Fridrich Vilém I, jeho potomkům ( knížata z Hanau) patřil zámek do r. 1945. Nově opravené interiéry, prohlídkový okruh Život na panském sídle. Před zámkem kašna- barokní kamenické dílo z konce 17. stol., původně stála ve spodní části Koňského trhu v Praze.

V centru města, na Palackého náměstí, stojí budova bývalého kláštera, dnes ZUŠ, dále barokní kostel Nejsvětější Trojice s Loretou a Mariánským sloupem. Ojedinělou památkou je pozdně gotický Sloup odsouzenců ( kol r. 1500) ve Valdecké ulici.

Po prohlídce Nového zámku možnost procházky ke Starému zámku a na náměstí anebo čas na kratší občerstvení

Poslední pohledy na Brdy a odjezd do Prahy.