CHRUDIM, SLATIŇANY, HEŘMANŮV MĚSTEC

Odjezd z Prahy od stanice metra B Černý Most v 7.30 h. Po hradecké dálnici a dále směr Pardubice a do města Chrudim (23 000 obyvatel), původně slovanské hrazené hradiště, pak přemyslovský hrad, na němž v r. 1055 zemřel kníže Břetislav I. Město založil kol. r. 1260 Přemysl Otakar II., od zač. 14. stol. byla Chrudim věnným městem českých královen. V 19. stol. rozmach obrozeneckého života a kultury, rozvíjelo se především divadelnictví a školství. Centrum města bylo v r. 1990 vyhlášeno Městskou památkovou zónou. Představuje jednu z nejkvalitnějších a největších památkových zón ve východních Čechách. Má dochovanou středověkou strukturu s památkově významnou zástavbou se starými hradbami. Historické jádro si zachovalo funkci městského centra. Na náměstí a v přilehlých ulicích stojí několik domů pozdně gotického původu. Z renesančních domů je nejcennější Mydlářovský dům, původně dvojkřídlý gotický dům. V l. 1573-77 přestavěn nákladem chrudimského měšťana Matěje Mydláře na monumentální renesanční objekt s arkádovým průčelím doplněným alegorickými reliéfy a věží v podobě minaretu. V r. 1972 byl rekonstruován pro Muzeum loutkářských kultur. Stálá expozice Magický svět loutek, vás provede historií českého loutkářství – od ušlechtilých marionet kočovných loutkářů až po období moderny, tedy 1. pol. 20. stol., tvorba Jiřího Trnky a dalších loutkářů, sami si vyzkoušíte základy filmové animace, seznámíte se s loutkami z Indonésie, Číny, Barmy či Indie. Pozoruhodné jsou i další domy s klenutými mázhausy, portály, podloubími. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, pův. pravděpodobně ze 14. stol., novogotický vzhled získal po přestavbě v l. 1857-1879. Komplex dvou muzejních budov, novorenesanční i novobarokní byly postaveny podle návrhu pražského architekta Jana Vejrycha v l. 1897-1901. Turistické informační centrum v budově radnice.

Dalším cílem budou Slatiňany (4 000 obyvatel), název města byl odvozen od četných slatí, na kterých původní osada ve 14. stol. vznikla. V r. 1833 se tu usadil stavitel F. Schmoranz, jehož rukopis najdeme na řadě regotizovaných staveb ve východních Čechách, mj. postavil ve městě cukrovar a most přes řeku Chrudimku. K dominantám města patří kostel sv. Martina pravděpodobně za 13. stol. V blízkosti kostela zámek, původně gotická tvrz, přestavěna v l. 1580-90 na renesanční zámek. Koncem 18. stol. byl rozšířen a v 19. stol. novogoticky upraven za účasti F. Schmoranze. Prohlídkový okruh na zámku (letní sídlo Auerspergů): prohlídka vás zavede do panského patra s reprezentačními, společenskými a soukromými prostorami, které obývala rodina knížat. Na zámek navazuje anglický park s cennými dřevinami. Součástí parku je i výběh starokladrubských vraníků. Po 2. světové válce bylo do zdejších stájí převedeno jejich neveliké stádo. Hřebčín Slatiňany byl založen v r. 1898 jako zámecké stáje.

Heřmanův Městec (5 000 obyvatel), brána do Železných hor , město již v r. 1325, vzniklo ze vsi ulicového typu, na což upomíná i současné uspořádání města. Jeho osu tvoří táhlá komunikace směřující od severu k jihu, uprostřed se rozšiřuje ve dvě náměstí. Na větším stojí kostel sv. Bartoloměje z l. 1756-61. Na menším náměstí uprostřed rozsáhlého parku je zámek, vystavěný v pol. 16. stol. z původní tvrze, přestavěný barokně po velkém požáru města v r. 1623 a znovu v 18. stol. zásluhou Šporků. Nepřístupný – domov důchodců. Přístupný je velký park anglického typu s průhledem na jižní průčelí zámku. V Heřmanově Městci mělo velmi dlouhou tradici židovské osídlení – první zmínky se v historických pramenech objevují již od 15. století. Bývalé židovské ghetto zažívalo konjunkturu po r. 1680, v době, kdy byli židé na jiných místech pronásledováni. Židovský hřbitov již z 15. stol., řadí se mezi nejstarší a nejzachovalejší židovské hřbitovy v Čechách. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1647. Ve 21 řadách je 1077 náhrobních kamenů včetně tumby z r. 1844 a velké hrobky z pol. 19. stol. Poslední pohřeb se zde konal v r. 1940. Hřbitov patří Pražské židovské obci, běžně je v neděli odpoledne otevřen, pravděpodobně však bude v době Vaší návštěvy omezeně přístupný ( požadavek Pražské židovské obce). Z bývalého ghetta stojí jen novorománská synagoga z r. 1870, ta jediná se vyhnula bourání v 80. letech 20. stol. Po rekonstrukci neslouží již svému účelu, ale jako koncertní a výstavní síň.