Doupovské hory 2

Tento zájezd se poněkud vymyká obvyklým komerčním poznávacím trasám. Pojedete do kraje, který je v některých částech poměrně syrový, památky jsou v dezolátním stavu a vesnice vylidněné. Je to kraj tak trochu na konci světa, přimknutý k hranici vojenského újezdu Hradiště, kraj bývalých Sudet, kde se totálně vyměnilo obyvatelstvo. Ale i tady žijí lidé, kteří mají vztah ke zdejší historii i památkám, kteří se snaží dát mnohé do pořádku. Jde to pomalu. Není mnoho takových, kteří zde chtějí do něčeho investovat. Ale k určitému pozitivnímu vývoji občas dochází. Daleko je sláva zaniklého města Doupov….

Z Prahy (odjezd v 7.30 od stanice metra A Dejvická) pojedeme po karlovarské dálnici a silnici do městečka Kryry. Nad jeho centrem stojí na konci křížové cesty Schillerova rozhledna. Byla postavena v letech 1905–1906 na místě hradu Kozihrady a byla pojmenována po německém básníkovi Friedrichu Schillerovi při příležitosti 100. výročí jeho úmrtí. Nachází se v nadmořské výšce 383 metrů.

V sousedním Vroutku došlo během divokého období po skončení druhé světové války k několika velmi kontroverzním incidentům. Největší počet obětí měla poprava celé rodiny českých Němců včetně dětí. V jeho centru stojí románský jednolodní tribunový kostel sv. Jakuba Většího údajně z konce 12. stol., upravený a zaklenutý koncem 16. stol. Dle ústně podávané legendy byl základní kámen stavby položen roku 1116 budoucím knížetem Soběslavem I., který byl v roce 1116 držitelem žateckého údělu, tato legenda ale nemá historický základ. Německy psaná kronika z 19. stol. uvádí dobu stavby kostela do let 1215-1218, historici tento datum nemůžou potvrdit, přesto dané období není daleko od reality. V období baroka byl přestavěn vrcholek věže. Kostel je obdélníkového tvaru s půlkruhovou apsidou na východě, na západní straně je vybudována hranolová věž. Stavba z pískových kvádrů v průčelí je členěna lizénami s obloučkovým vlysem. Východní průčelí kostela má trojúhelný štít a sochu sv. Jakuba ve výklenku v ose.

V sousedním Lužci je zámecký areál čtvercového půdorysu s hlavní patrovou budovou, ze severní strany je obklopen velmi zanedbaným anglickým parkem. Z nádvoří se do patra zámku vstupuje předsazeným dřevěným schodištěm a ze západní strany k zámku přiléhá hospodářská budova. Roh mezi tímto hospodářským traktem a zámkem uzavírá válcová věž s cimbuřím, vystavěná v romantickém duchu v roce 1908. Po 2.sv. válce zámek chátral a v roce 1951 jej získal, do své správy Státní statek Lubenec. Zámek byl využíván jako ubytovna pro zaměstnance. Jakousi opravou prošel v roce 1967, bylo to shodou okolností krátce předtím, nežli se tu natáčel film Adelheid. Zámek potom sloužil jako obilná sýpka a chátrání zanedbaného objektu pokračovalo. Teprve v roce 2008 začal jeho nový majitel s postupnou zdlouhavou rekonstrukcí. Možnost prohlídky interiérů

Pojedeme pod rozhlednou Vochlice (viz podzimní program Doupovské hory 1), na trase ves Skytaly, i zde stojí zámek, nedávno bojující o přežití, je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.

Velmi zajímavá prohlídka bude věnována kostelíku v Nepomyšli. Stojí na zdejší návsi a je datován do poloviny 14. stol., v první polovině 18. stol. byl upraven v barokním slohu. Římskokatolická církev v roce 2011 převedla kostel na Nepomyšl. O několik měsíců později začala obec s jeho opravou. Odkryté nástěnné malby jsou z poloviny 14. stol. a poslední třetiny 15. stol. Odhalil je restaurátorský průzkum interiérových omítek před osmi lety. Za jejich restaurování dala obec 2 miliony korun.

Nejblíže vojenskému újezdu Hradiště je vesnice Podbořanský Rohozec s opravenou kaplí sv. Notburgy. Mezi pozůstatky obce Bukovina a při vjezdu do vojenského prostoru stojí kaple sv. Michaela archanděla, byla původně barokním kostelem, postaveným v roce 1668. Kolem roku 1800 stavbu poničil požár, další devastaci dokonalo zřízení vojenského újezdu v roce 1953, kdy byla přeměněna na skladiště. Od roku 2012 probíhá postupná rekonstrukce.

Centrem okolních vesnic je město Mašťov (německy Maschau) v okrese Chomutov, žije tu 556 obyvatel. Historické jádro je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Jeho dominantou je středověký hrad připomínaný již v roce 1281, který byl v 16.stol. za Hasištejnských z Lobkovic přestavěn na renesanční zámek. Od druhé poloviny 20.stol. je zámek využíván jako dětský domov. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie je původně gotická stavba ze 14. stol. Přestavěn byl roku 1580 a v roce 1765 proběhla barokní úprava. Autorem hlavního oltáře je mašťovský řezbář Jakub Eberle. Druhý, původně hřbitovní, kostel sv. Barbory pochází také ze 14. stol. a dochovaná podoba je výsledkem novorománské úpravy z r. 1863. Po letech chátrání ve druhé polovině 20. stol. byl opraven. U kostela Nanebevzetí Panny Marie stojí empírová pohřební kaple Mladotů ze Solopysk z r. 1803 a socha sv. Jana Nepomuckého od Jakuba Eberleho z roku 1757. Několik dalších soch je rozmístěno ve městě. Na náměstí to jsou sochy sv. Floriána (barokní) a sv. Vavřince (z 19.stol.). V ovocném sadu naproti zámku stojí socha sv. Vojtěcha z roku 1801. Památkově chráněná je také budova fary, venkovská usedlost čp. 18 a domy čp. 79 a 87. V r. 2020 bylo ve zrekonstruované budově bývalé sýpky otevřeno muzeum hasičské techniky. Západně od okraje města se nachází zajímavý židovský hřbitov.

Při naší cestě za poznáním Doupovských hor budeme sledovat východní hranici vojenského cvičiště, pojedeme přírodním parkem Doupovská pahorkatina. V Radonicích a Vintířově jsou dva zámky v dezolátním stavu. U Brodců se nám budou otevírat vyhlídky a stolovou horu Úhošť mezi městy Klášterec nad Ohří a Kadaň. Je to národní přírodní rezervace a vede po ní naučná stezka. Z hory je překrásný výhled na celý region. Nachází se ve výšce 593 m n. m. s rozlohou 114,5 ha. Na náhorní plošině o velikosti 80 hektarů bývalo kdysi hradiště z doby bronzové, které bylo osídleno Kelty. Pravděpodobně zde stál i bájný hrad Wogastisburg, kde roku 631 Slované pod Sámovým vedením slavně zvítězili nad franskými vojsky krále Dagoberta I. Je významnou ukázkou geologického vývoje Doupovských hor s výskytem řady chráněných druhů rostlin a živočichů. V uvedené lokalitě se vyskytuje 1000 druhů rostlin z 3000 evidovaných v České republice. Od roku 1990 je přístupná veřejnosti a návštěvník tak může vstoupit na místo prehistorického hradiště, které dokázalo téměř dokonale ochraňovat své obyvatele. My výstup neplánujeme, je to poměrně strmý výstup a zabralo by to hodně času.

Na závěr našeho zájezdu se zastavíme na občerstvení a potěšení ve městě Kadaň, které již bylo cílem našich mnoha zájezdů. Zájemci se mohou projít po městě s průvodcem, někteří dají přednost samostatnému poznávání. Kadaň má na svém kontě několik nej: najdete tu nejdelší zachovalé opevnění v Čechách s Mikulovickou bránou, Katova ulička je zapsána v České knize rekordů jako naše nejužší ulice a františkánský klášter je nejstarším poutním místem na území českého státu, zasvěceným Čtrnácti svatým pomocníkům. Nádherné je náměstí, hrad, brány, kostely, pěkně opravené jsou městské domy. Podívejte se na www.kadan.eu . Návrat do Prahy přes Žatec.

Vojenský újezd Hradiště je vojenský újezd, který se nachází v Karlovarském kraji v Doupovských horách, přibližně mezi městy Karlovy Vary (kde také sídlí jeho újezdní úřad), Bochov, Kadaň a Podbořany. Má plochu 280,8 km², je tedy největším vojenským újezdem v České republice. Nadmořská výška území se pohybuje kolem 500 až 700 m; nejnižší místo je na silnici na pravém

Břehu řeky Ohře mezi Velichovem a Vojkovicemi při západní hranici vojenského újezdu, nejvyšším bodem újezdu (a celých Doupovských hor) je vrch Hradiště (934 m) v jeho centrální části. Ve vojenském újezdu není hlášen žádný obyvatel.

Doupov (německy Duppau) je zaniklé město v okrese Karlovy Vary. Stávalo v Doupovských horách v údolí říčky Liboc. Založeno bylo nejspíše na přelomu dvanáctého a třináctého století a tvořilo přirozené centrum oblasti. Zrušeno bylo v roce 1954 v důsledku zřízení vojenského újezdu Hradiště. Ze zástavby města se dochovalo jen několik osamocených budov.

Doupov se roku 1850 stal sídlem soudního okresu, ke kterému patřilo 24 vesnic. Město v té době provozovalo chudobinec a špitál. Zdravotnické služby zajišťoval lékař, lékárník a tři porodní báby. Podle adresáře z roku 1924 ve městě byla pošta a telegrafní stanice, četnická stanice, městská spořitelna, záložna, dva hotely, dvě vinárny, šest hostinců, pět cukráren, výrobna limonád, parní pila, čtyři mlýny, výrobna šindelů a řada dalších obchodů. Dopravní spojení kromě cest umožňovala železniční trat z Vilémova.

Koncem května a počátkem června 1945 bylo ve sklepení gymnázia po krutém týrání zastřeleno nebo jinak usmrceno čtyřicet Němců (jménem je známo dvacet obětí, např. členů profesorského sboru). Hrob se má nacházet na školním hřišti. Po odsunu německého obyvatelstva se město nepodařilo dosídlit, a počet obyvatel v roce 1947 byl jen třetinou předválečného stavu.

Chátrání města ukončilo zřízení vojenského výcvikového prostoru Hradiště, kvůli kterému se museli všichni obyvatelé vystěhovat. Město bylo úředně zrušeno během třetí etapy rušení sídel k 15. květnu 1954.