Dva dny v Olomouci
-
Cena:1790,- Kč
-
Doprava:vlakem
-
Cena zahrnuje:Cena zahrnuje: vlakovou jízdenku pro seniory, místní dopravu, nocleh se snídaní (1x), místní průvodce
-
Cena nezahrnuje:stravování, vstupy
-
Za příplatek:jednolůžkový pokoj (520 Kč), vlaková jízdenka v kategorii dospělý skupina
Vékendový zájezd pro malou skupinku, během dvou dnů důkladně poznáte historickou metropoli Moravy a zavítáte i na Hradisko a Svatý Kopeček.
1. den: cesta s průvodcem ranním vlakem z Prahy hl.n. přes Pardubice do Olomouce. Po příjezdu (9.30 h) zajedeme tramvají do hotelu Hotelový dům a necháme si zde zavazadla. Popojedeme kousek zpět tramvají, projdeme Smetanovy sady (zde výstaviště Flora Olomouc) a přijdeme do historického jádra města, které je vyhlášeno městskou památkovou rezervací, v níž se také nachází většina.hlavních olomouckých památek, včetně čtyř národních kulturních památek (areál Přemyslovského hradu, kostel svatého Mořice, vila Primavesi a soubor barokních kašen a sloupů – Mariánského a Nejsvětější Trojice), z nichž sloup Nejsvětější Trojice byl dokonce zařazen mezi světové dědictví UNESCO. Mimo tyto seznamy je radnice s orlojem a katedrála sv.Václava. Nejlepším startem na prohlídku centra je vyhlídka z radniční věže, která poslouží k první orientaci.
V následujícím textu najdete popis centra Olomouce. V rámci Vašeho dvoudenního pobytu projdete celé městské jádro, u nejvýznamnějších památek se zastavíte či navštívíte jejich interiéry. Tento text slouží pouze jako informace dokladující bohatství stavebních památek v centru Olomouce a zároveň Vás může i inspirovat.
Na Horním náměstí se ještě před založením města křižovaly obchodní stezky. Na jeho severní straně dříve probíhalo hlavní městské korzo, až do roku 1954 zde také jezdily olomoucké tramvaje. Přímo ve středu náměstí je olomoucká radnice se 75 m vysokou věží a známým orlojem. Kromě ní se zde nachází 31 m vysoké sousoší Nejsvětější Trojice a tři kašny: Herkulova, Caesarova a Arionova. Z významných budov na náměstí nutno uvést Salmův, Dietrichštejnský, Petrášův a Edelmannův palác, dále Moravské divadlo, secesní budovu pošty, obchodní dům Baťa nebo Krajinskou lékárnu. S náměstím je přímo spojeno jižněji položené Dolní náměstí, které dlouhá léta sloužilo jako místo obchodu. Nachází se na něm mariánský morový sloup, další dvě olomoucké kašny: Neptunova a Jupiterova, kapucínský klášter s kostelem Zvěstování Páně nebo masné krámy. Významným je také Hauenschildův palác. Směrem na jih od Dolního náměstí je bývalý klášter voršilek, původně dominikánek, s kostelem sv. Kateřiny, podle něhož byla pojmenována dřívější Kateřinská brána, která nahradila původní Blažejskou bránu u Blažejského náměstíčka. Ještě jižněji je pak tržnice z konce 19. století. Východně od obou hlavních náměstí se zdvíhá Michalské návrší (233 m n. m.), kde v počátcích města sídlil královský fojt a jehož centrem je Žerotínovo náměstí. Nachází se zde kostel sv. Michala, v přilehlém klášteře se dříve odehrávala zasedání zemského sněmu a soudu, dnes je zde kněžský seminář. V této části města je také např. kaple sv. Sarkandra, teologická fakulta nebo secesní vila Primavesi. Na sever od Horního náměstí se před vznikem města nacházela osada, od počátku českého charakteru, v jejímž centru byl později postaven kostel sv. Mořice. V jeho sousedství je obchodní Galerie Moritz, která nahradila dřívější obchodní dům Prior, a Merkurova kašna. Ještě více na sever se rozkládala další osada, původní Bělidla, o kterou bylo město v polovině 16. století naposledy před vznikem Velké Olomouce rozšířeno. Významnou památkou je zde kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, dále se zde nachází např. kino Metropol nebo vozovna dopravního podniku.
Náměstím Republiky s kašnou Tritonů začíná Předhradí, které bylo až do roku 1786 odděleno od vlastního královského města Novou bránou. Patří sem už i např. kostel Panny Marie Sněžné, na nějž navazuje bývalá jezuitská kolej, kde sídlila původní olomoucká univerzita, Divadlo hudby nebo Vlastivědné muzeum, v jehož čele je bývalý kostel sv. Kláry. Celé toto území na Petrském návrší (228 m n. m.) bylo dříve doménou klášterů a dalších církevních objektů, které později zčásti vystřídaly vojenské stavby, jako např. mohutná Hanácká kasárna či Tereziánská zbrojnice na Biskupském náměstí před arcibiskupským palácem. Zachovala se zde ale řada kanovnických rezidencí a v části z nich jsou umístěny univerzitní instituce, přičemž na místě filozofické fakulty stál původně kostel sv. Petra. Ten byl prvním centrem obnoveného biskupství, které bylo roku 1141 přeneseno ke katedrále sv. Václava, jež se spolu s areálem olomouckého hradu a Arcidiecézním muzeem nachází už na Václavském náměstí na Dómském návrší (226 m n. m.). Předhradí končilo Hradskou bránou, po jejímž zboření se na území až k rameni Moravy postavil soubor nájemních domů, představující první etapu moderního rozšiřování města po likvidaci olomoucké pevnosti.
Reprezentativní olomoucké stavby vznikají po zrušení pevnosti na západě od historického centra, kde od 90. let 19. století začala po vídeňském vzoru vznikat okružní komunikace s nynějším názvem třída Svobody. Až do zasypání v roce 1954 tudy také protékalo jedno z ramen Moravy, u nějž byl vybudován val s kasematy, z původního opevnění se ale kromě jeho krátké části zachovala jen Terezská brána. Na západní straně této třídy postupně vyrostla celá nová část městského centra s hodnotnou architekturou ve stylu historismu. Výraznými budovami jsou především justiční palác s věznicí a novogotický Červený kostel, o něco severněji se nachází např. Husův sbor nebo Pöttingeum. Dříve zde stála také synagoga, která byla ale v roce 1939 vypálena. Okraj této části lemuje řada vil, kupř. Hamburgerova, Šrotova, Zweigova, Briessova, Passingerova apod.Tato vilová výstavba pak tvoří hranici pro dva z vnitřních olomouckých parků, Čechovy a Smetanovy sady. Třetí, Bezručovy sady, v nichž je např. umístěno mauzoleum jugoslávských vojínů, obklopuje historické jádro z jihu a východu. Přes řeku od tohoto parku se nachází rozsáhlé území, které bylo dlouho prakticky nezastavěno, protože i po zrušení pevnosti stále sloužilo vojenským účelům. V ohybu ramene Moravy byla nejdříve vybudována Korunní pevnůstka a dále od ní další fortifikace, které byly kvůli svému tvaru nazvány Enveloppe (obálka), což přetrvalo dodnes jako místní název Envelopa. Kromě sporadické výstavby, např. posádkového (garnizonního) soudu, se zde začalo více stavět až v 50. letech 20. století, kdy byly postaveny zejména vysokoškolské koleje či budova okresního výboru KSČ, dnes sloužící právnické fakultě. Naposledy zde přibyla budova přírodovědecké fakulty. Zcela na jižním okraji této centrální městské čtvrti se ještě nachází Varšavské náměstí s nádražím Olomouc-Nová Ulice, o kus dál pak nádraží Olomouc-Smetanovy sady, poblíž bylo na místě bývalé továrny MILO (Mährische Industrie für Lebensmittel Olmütz vybudováno obchodní centrum Šantovka
Z interiérů zařadíme do prohlídky samozřejmě katedrálu sv. Václava, Přemyslovský palác, arcidiecézní muzeum, arcibiskupský palác, chrám sv. Michala, Sarkandrovu kapli, vilu Primavesi a chrám sv. Mořice.
2.den: tento den bude vyhrazen na olomoucké památky vně vnitřního města. Po snídanise přesuneme tramvají na hlavní nádraží, kde si zavazadla necháme v úschovně. Posléze se budeme věnovat dalším pozoruhodnostem Olomouce. Nejprve to bude Klášterní Hradisko. Dnešní klášterní areál je pro svou půdorysnou dispozici často nazýván hanáckým Escorialem. Rozsáhlý komplex zaujímá plochu více než jednoho hektaru. Čtyřkřídlou stavbu nad půdorysem obdélníku s nárožními věžemi a příkopem dělí vnitřní příčné křídlo na dvě části – konvent a prelaturu.
Zatímco severní část kláštera byla vybudovaná ještě v duchu italského manýrismu, budova prelatury je již vrcholně barokní. Monumentální průčelí prelatury zdobí plastický architektonický dekor a portál se sloupy a balkónem. V patře prelatury se nachází slavnostní sál. Na jeho vnitřní výzdobě se podílel mimo jiné i přední rakouský malíř Paul Troger. Roku 1731 zde namaloval monumentální nástropní fresku na téma Zázračné nasycení. Fresku obklopuje malba iluzivní architektury od Antonia Tassiho. Neméně významná je také štuková a malířská výzdoba klenby klášterní knihovny. Spolupracovali na ní na počátku 18. století italský malíř Innocenzo Monti a sochař Baltassare Fontana. Část interiérů si prohlédneme s místním průvodcem (hodinová prohlídka). V areálu kláštera je vojenská nemocnice. .
Autobusem olomoucké MHD se dostaneme na Svatý Kopeček (7 km). Barokní poutní kostel s dvouvěžovým průčelím je výraznou dominantou krajiny v okolí Olomouce. K budově chrámu přiléhají po stranách boční křídla s atikou nesoucí sochy 12 apoštolů a dvou světců - sv. Šebestiána a sv. Rocha. Za kostelem se nachází ambit a kaple Panny Marie. Jednolodní interiér chrámu je ve střední části zaklenutý masivní kupolí. Po stranách lodi jsou boční kaple.Na výzdobě interiéru chrámu se podílela řada místních i cizích malířů, sochařů a štukatérů. Jan Kryštof Handke vymaloval pendantivy kupole alegoriemi čtyř světadílů. V jedné z bočních kaplí se nachází Handkeho sv. Augustin, jedno z nejkvalitnějších malířových děl. Vedle obrazu sv. Josefa od Tobiáše Pocka je třeba zmínit i oltářní obraz na hlavním oltáři od benátsky orientovaného Johanna Spillenberga. Na celkovém působení vnitřní výzdoby kostela se nemalou měrou podíleli i sochaři Josef Winterhalter, Jiří Antonín Heinz a Michael Zürn.Tento monumentální chrám byl v květnu 1995 povýšen papežem Janem Pavlem II. na baziliku minor.
Restaurace U Macků na Svatém Kopečku je vhodným místem, kde můžeme poobědvat. V případě zájmu lze autobusem popojet 2 km do Radíkova k prohlídce pevnosti Fort II. Jedná se o architektonicky a historicky unikátní pevnostní objekt. Výstavba započala v roce 1871 jako součást Císařsko královské Olomoucké pevnosti, dostavovala se až do roku 1882. Konstrukčně se jedná o jednovalový dělostřelecký fort, který měl 26 děl na valu a 10 děl v kaponierách v suchém příkopu na obranu vlastního fortu. Celková rozloha fortu je 20 ha a je tvořena nepravidelným osmiúhelníkem. Jako u jediného olomouckého fortu zde byl použit beton na vystužení stropních konstrukcí. Hodinová prohlídka.
Ze Svatého Kopečku či z Radíkova se vrátíme do Olomouce. Podle času a zájmu se ještě můžeme věnovat starému městu, anebo už jen vyjet výtahem do 18. patra vyhlídkové restaurace naproti nádraží a pokochat se krásným výhledem (možnost jídla či občerstvení). Do Prahy budeme odjíždět okolo 18.00 h.