Hrad, zámek, klášter a městečko v západních Čechách

První jednodenní zájezd KIWI roku 2022. Poznáte pravé perly mezi českými památkami s vynikajícími interiéry. A pokud neznáte relikviář sv. Maura (a letos nově instalovaný) tak si jeho zhlédnutí rozhodně nenechte ujít.

Odjezd v 7.00 h od stanice metra A Dejvická po dálnici ve směru Karlovy Vary a do malebného městečka Loket. V impozantních interiérech a na nádvořích zdejšího hradu se snoubí kouzelná starobylost s krásou raného středověku. Pohled za hradby do zahrad s ovocnými stromy, květinami a ptactvem vám nabídnou nástěnné malby z počátku 15. století, prohlédnout si můžete také sbírky zbraní, porcelánu a cínového nádobí. Komnaty zdobí historický malovaný nábytek, uvidíte i starou loketskou lékárnu anebo legendární meteorit. Prý dopadl na hradní nádvoří v srpnu roku 1422 a zajímal se o něj slavný německý básník Johann Wolfgang Goethe. Ten poprvé Loket navštívil v roce 1807, opakovaně a rád se sem vracel a hrad popsal jako umělecké dílo v krajině. Pověstné je také hradní vězení s mučírnou. Několik pater studených a vlhkých kobek se totiž dochovalo v nezměněné podobě z let 1822–1948, kdy hrad sloužil jako městské vězení. Expozici útrpného práva, které se ve středověku užívalo k doznání obžalovaných, doplňují figuríny a uši drásající zvuky. Navíc se v jedné z kobek skrývá pověstné loketské strašidlo, které prý má spadeno hlavně na neučesané a neupravené děti. Další pohádkovou bytostí je legendární vládce loketských skal, kamenů a podsvětí, skřítek Gottstein; jeho sošku najdete na nádvoří.
Proč se Loket jmenuje podle ohnuté lidské paže? Prý mu dala jméno řeka Ohře a tvar jejího toku: nejlépe to uvidíte z vyhlídky na 26 metrů vysoké románské věži, která je dominantou hradu. Otvírá se odtud překrásný výhled na náměstí s radnicí, barokním sloupem Nejsvětější Trojice a měšťanskými domy. Historické centrum Lokte přitahuje i filmaře: natáčela se tu bondovka Casino Royale, reklama Coca Cola anebo vánoční reklama čokolády Milka. Jedinečná je i sbírka lázeňských pohárků, ovšem místo léčivé minerální vody ochutnejte raději pivo z pivovaru Svatý Florian.
Odtud budeme pokračovat malebnou krajinou Slavkovského lesa přes Horní Slavkov do hlubokého údolí řeky Teplá, nad nímž se na vysoké skále tyčí majestátní hrad Bečov. Jeho počátky souvisí s křižovatkou důležitých cest, kdy se při jejich průjezdu vybíralo clo. Největší bohatství majitelé hradu získali během 14. až 16. století, když byla těžba cínu v této oblasti na svém vrcholu. Hrad Bečov se řadí mezi jeden z nejzachovalejších českých hradů. A to proto, že už v renesanci nevyhovoval náročným reprezentativním požadavkům a nárokům na bydlení a byl využíván pouze jako hospodářská budova. Počátkem 18. století byl na základech dělové bašty vystavěn nový, pozdně barokní zámek. Přiléhala k němu kuchyně a terasové zahrady. Z přízemí nové zámecké budovy na severní straně vedlo dvouramenné schodiště a uprostřed byl bazén. Na terasy, které zdobily bazénky a fontány, byl přístup přímo ze zámeckých pokojů.
Zámeckou expozici tvoří původní mobiliář, z 19. století, který patřil do majetku posledních šlechtických majitelů bečovského panství, vévodskému rodu Beaufort-Spontin. V průběhu prohlídky projdete jednotlivými salony – grafickým, červeným, gobelínovým a španělským. Mezi nejkrásnější prostory zámku se řadí Beaufortská knihovna a kaple sv. Petra, kde se také konají svatební obřady a další kulturní akce.

Hlavním magnetem pro návštěvníky je relikviář svatého Maura, který je dokladem románského zlatnictví mimořádné výtvarné i řemeslné kvality. Po korunovačních klenotách se považuje za druhou nejvýznamnější památku tohoto druhu v České republice. Uvnitř se nachází kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Apolináře. Zvenku jej zdobí dvanáct reliéfů, čtrnáct sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány a emaily. Náročné restaurátorské práce probíhaly na památce až do roku 2002, kdy byl relikviář slavnostně zpřístupněn návštěvníkům zámku Bečov. Nyní je nově vystaven v tzv. Pluhovském paláci. A kdo byl onen svatý Maur? Světec tohoto jména žil v 1. století a působil v ulicích Remeše jako vedoucí místní křesťanské obce. Za šíření víry byl odsouzen k pobytu ve vězení, kde pokračoval v obracení lidí na křesťanství. Po pokřtění asi 50 spoluvězňů včetně sv. Timoteje byl odsouzen k smrti.
Z historie relikviáře:

Vynikající památka byla zhotovena pro benediktinské opatství ve Florennes v první čtvrtině 13. století. Kosterní ostatky sv. Maura, Timoteje, Apolináře a Jana Křtitele získalo opatství darem již krátce po svém založení (počátkem 11. st.) a také pro ně zhotovilo schránku, která se však nedochovala. Později byl pro zmíněné relikvie vytvořen relikviář prezentovaný dnes v expozici bečovského zámku. V 18. století však památka značně zchátrala a církev neměla peníze na její obnovu, proto relikviář roku 1838 prodala za dva a půl tisíce zlatých panu Alfredu de Beaufort, který ji nechal zrestaurovat a potom jej přemístil na svůj zámek v Bečově nad Teplou. Tam také relikviář zůstal až do konce druhé světové války, kdy musel rod Beaufortů své državy opustit, jelikož kolaboroval s nacisty. Na svůj majetek však nezapomněli a po čtyřiceti letech, prostřednictvím zprostředkovatele, roku 1984 kontaktovali místní úřady s tím, že by za čtvrt milionu dolarů rádi koupili jednu historickou památku, která je prý zakopaná kdesi v západních Čechách. Při jednání vyšlo postupně najevo, že vzácný předmět je velký přibližně jako konferenční stolek a je ukrytý přibližně 100 kilometrů vzdušnou čarou od Norimberku. Do pátrání se tehdy pustili naši kriminalisté a dne 5. listopadu 1985 se jim podařilo vzácný předmět naleznout pod dřevěnou podlahou kaple bečovského hradu.

Na řece Teplé, v Tepelské vrchovině leží město a klášter Teplá. Proslulý premonstrátský klášter založil v roce 1193 český velmož, blahoslavený Hroznata, aby do něj vzápětí povolal premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Rozlehlému klášternímu areálu vévodí monumentální románsko-gotická stavba Kostela Zvěstování Páně z let 1193 – 1232, jedna z nejstarších neobvykle zachovaných památek na našem území s cenným barokním inventářem. V severní kapli klášterního kostela jsou uloženy ostatky blahoslaveného Hroznaty.
Na přelomu 17. a 18. století byl klášter přestavěn do barokní podoby pod vedením stavitele a architekta Kryštofa Dientzenhofera. Období rozkvětu zažil klášter na přelomu 19. a 20. století, kdy byla vybudována nová knihovna a muzeum spolu s parkem. Pozemková reforma po vzniku Československa a následně nacistická okupace klášter hospodářsky podlomily. V roce 1950 byl, stejně jako další kláštery u nás, uzavřen a sloužil 28 let jako kasárna Československé lidové armády. Pouze kostel a knihovna byly od roku 1958 zpřístupněny k turistickým prohlídkám. Po odchodu armády budovy dále chátraly. Teprve v roce 1990 byl klášter, těžce poškozený mnohaletým zanedbáváním, navrácen řádu premonstrátů. Od té doby klášter prošel řadou úspěšných rekonstrukcí. V roce 2008 byl klášter Teplá prohlášen národní kulturní památkou.
V kostele jsou pravidelné bohoslužby, objekt je přístupný turistům k prohlídkám, konají se zde koncerty, výstavy a další kulturní akce. Kromě prohlídek klášterních interiérů je možné projít se rozhlehlým klášterním parkem, založeném v anglickém stylu na začátku 20. století. Po cestě okolo rybníka natrefíte na malou Lurdskou jeskyňku, nebo na moderní křížovou cestu, vytvořenou v roce 2016 sochařem Václavem Gaťaříkem.
Prohlídka s průvodcem zahrnuje malý a velký muzejní sál, kde jsou vystaveny předměty, doplňující výklad o historii a současnosti kláštera, galerii, obsahující mimo jiné sbírku portrétů všech opatů kláštera, čítárnu, pracovnu knihovníka a knihovnu (ta je se svými 100 000 svazky druhou největší historickou klášterní knihovnou v Čechách).

V sousedství Teplé navštívíme městečko Úterý. Původní nevelká osada byla založena v 11. století německými horníky. V jejím byla naleziště zlata. Na náměstí najdeme radnici s hrázděným patrem a vysokou sedlovou střechou. Sousední dům vedle radnice je zajímavý tím, že byl postaven z lomového kamene. Ve městě je rodný dům pozdějšího tepelského opata a zakladatele Mariánských Lázní Kašpara Reitenbergera (1779-1860). Na první pohled starobyle vyhlížející domy na náměstí mají skutečně středověká jádra. V radnici byl odkryt renesanční malovaný strop a řada dalších budov pochází z 18. století. Střed náměstí zdobí mariánský sloup zhotovený v roce 1731 a nedaleko něj je kamenná kašna pocházející z počátku 19. století. Pro svůj půvabný ráz je Úterý také oblíbeno mezi filmaři (točily se zde např. snímky "Zvony z rákosu" a "Zdivočelá země").Toto byla naše poslední zastávka a malebnou krajinou se budeme vracet do Prahy.