Jihočeskými blaty a šumavským podhůřím z Vodňan do Prachatic

Jako cíl tohoto zájezdu jsme pro Vás vybrali různorodou jihočeskou krajinu. Díky nové dálnici jsme za chvilku na okraji Písku a zanedlouho v údolí Blanice.Z blatné krajiny v okolí Protivína, Putimi a centra rybníkářství Vodňan se dostaneme až do blízkosti výrazné šumavské hory Libína. Na každém kroku tady najdete zajímavé kulturní památky a provázet Vás bude i pestrá příroda.

Odjezd v 7.00 h od metra B Anděl. Z jižního okraje Prahy pojedeme ve směru na Příbram a Písek. Pestrý poznávací program zahájíme ve Vodňanech ( 7 500 obyvatel), městě vody a rybníků při řece Blanici. Vodní živel byl pro Vodňany typický už před staletími, ve středověku bylo město nazýváno České Benátky, v r. 1920 zde byla založena jediná česká Střední rybářská škola. Královské město ( od r. 1336) společně s Pískem a Českými Budějovicemi tvořilo hráz proti rozpínavosti mocného rodu Rožmberků. Střed města (městská památková zóna) zaujímá rozlehlé čtvercové náměstí s domy s renesančními jádry.Vévodí mu děkanský kostel Narození Panny Marie, postaven ve slohu vrcholné gotiky v 1. pol. 15. stol, poškozen požárem v r. 1722. Regotizován v l. 1894-1897 podle návrhu J.Mockera. Tehdy byl vyzdoben uvnitř nástěnnými freskami, vně , na renesančních štítech sgrafity a okna v presbytáři vitrážemi podle návrhů M. Alše. Na klenbě nad hlavním oltářem jsou namalováni čtyři vodňanští kapři. Uprostřed náměstí kašna, barokního původu, přestavěná v r. 1928, s alegorickou sochou Svobody od J. Kvasničky. Dům č. 1 s renesanční atikou, bývalá lékárna. Městské hradby se čtyřmi hranolovými baštami z 15 až z 1. pol 16. stol. Kolem vody se točí i expozice Městského muzea v bývalé synagoze, je věnovaná historii města, rybníkářství a mlynářství.

Následovat budou Chelčice (400 obyvatel), s názvem obce je spojen významný středověký náboženský reformátor a filosof Petr Chelčický ( asi 1379-asi 1460), pomník z r. 1946.V r. 2010 byl po rozsáhlé rekonstrukci středověké sýpky v centru obce zřízen Památník Petra Chelčického (exteriéry). Obec a okolí patří k nemnoha historicky podloženým oblastem na jihu Čech s velkou pěstitelskou tradicí ovocných stromů.V současné době se zde pěstuje celý světový sortiment jabloní, třešní, višní, rybízu červeného a černého. Mariánské poutní místo Lomec, ukryté uprostřed lesů, patří k nejproslulejším poutním místům v jižních Čechách. Zdejší vrcholně barokní kostel byl postaven po vzoru španělských kaplí, základní kámen položil hrabě Filip Emanuel Buquoy v r. 1692. Oltář je variací na proslulý Berniniho oltář v chrámu sv Petra v Římě, baldachýnového typu zavěšený ze stropu uprostřed svatostánku. K poutnímu místu náleží také fara v budově bývalého loveckého zámečku, klášter, křížová cesta, zvonice a přilehlé zahrady.

Město Netolice (2 500 obyvatel), patří k nejstarším jihočeským městům, první písemná zmínka je z r. 981.Netolice bývaly centrem slovanského kmene Netoliců, nedaleko stával pomezní hrad Slavníkovců, vyhlášený byl i zdejší chov studenokrevných koní. Četné archeologické nálezy se staly inspirací pro vznik archeoparku, který postupně vyrůstá v prostoru bývalého slovanského hradiště Na Jánu. V Netolicích se protnuly osudy dvou slavných rybníkářů: zdejšího rodáka Štěpánka Netolického ( 1470-1538) a Jakuba Krčína (1535-1604), který získal za své služby rozsáhlé pozemky v okolí. Dominantou náměstí je nová radnice z r. 1869, dochovalo se několik domů s gotickými mázhausy. Původně raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nedaleký zámek Kratochvíle , renesanční klenot mezi rybníky Netolické pánve, stavba, která nemá v Čechách 2. poloviny 16. stol. obdoby. Sen italského stavitele, který v cizích službách vzpomínal na vzdálený domov, to vše je Kratochvíle, malebné panské sídlo s jezdeckým areálem, obklopené lesy, rybníky, alejemi a pastvinami. Lovecký renesanční letohrádek ve stylu italské vily, obklopený vodním příkopem a renesanční zahradou, si na sklonku 16. stol. nechal postavit Vilém z Rožmberka. Stavbu vedl přední rožmberský stavitel, Ital Baldassare Maggi z Arogna. Prohlédnete si původní renesanční interiéry s manýristickými malbami a bohatou figurální a štukovou výzdobou, vyniká jedinečný Zlatý sál. Zde se na konci 16. a začátku 17. stol. odehrávaly lovecké, hudební, kulturní a společenské radovánky posledních Rožmberků a jejich hostů.

Prachatice (11000 obyvatel), jedno z našich nejkrásnějších a nejlépe zachovalých renesančních měst vděčí za svůj vznik a rozvět výhodné poloze na Zlaté stezce. Po ní se ve středověku dopravovala bavorská sůl z biskupského Pasova do Prachatic. V důsledku stagnace hospodářského života v 17. a 18. stol. nabízejí Prachatice renesanční atmosféru , zastřenou jen částečně novějšími empírovými přestavbami (od r.1981 městská památková rezervace). Stará radnice patří k architektonickým skvostům. Průčelní fasáda vyjadřuje tehdejší bohatství města, hlavním výjevem je alegorie Rožmberků, znázorňuje pravděpodobně dobrotu a štědrost rodu. Alegorie osmi ctností v podobě ženských postav. Bohatství měšťanských domů, k nejkrásnějším patří: Rumpálův, Knížecí, Sintrův, Heydlův. Ze dvou bran se dochovala Písecká, neboli Dolní, bohatě zdobená, pozůstatky

dvou linií hradeb. Městečko Husinec (1 200 obyvatel) na řece Blanici. Původně gotický rodný domek Jana Husa, na náměstí jeho socha od Karla Lidického z r. 1958.

Následuje zpáteční cesta do Prahy.