Od Tachova k Horšovskému Týnu

Na tomto zájezdu do západních Čech navštívíte několik památek, po jejichž zařazení do naší nabídky jste volali (Čečovice, Světce). Zajímavá je i krajina, kterou budeme projíždět. Pro mnohé může být i lákadlem návštěva poměrně odlehlého okresního města Tachov.

Odjezd v 6,30 hodin od metra A Dejvická z obvyklého stanoviště na Evropské třídě. Po plzeňské dálnici a krajinou pod Českým lesem do obce Světce, malá vesnice na horním toku Mže, část Tachova. Jízdárna Světce je druhá největší ve střední Evropě ( po Španělské jízdárně ve Vídni). Nechal ji vybudovat vl. 1858-61 kníže Alfréd I. Windischgrätz . Penzionovaný polní maršál , majitel tachovského panství se v r. 1857 ( ve věku 70 let) rozhodl přestavět chátrající paulánský klášter ve Světcích na romantický zámek, k němuž by patřila i velkolepá jízdárna. Když v r. 1862 kníže zemřel, byla jízdárna téměř dokončena, zatímco ze zámku bylo postaveno jen severní křídlo se dvěma nárožními věžemi( jeho syn a nástupce Alfréd II. ve finančně náročné stavbě nepokračoval). O provozu jízdárny v následujícím období se podrobnější zprávy nedochovaly, využití bylo zřejmě omezené. Po r. 1945 byl majetek Windischgrätzů zestátněn. Budova jízdárny postupně zchátrala natolik , že byla určena k demolici . Avšak v r. 1997 získalo polorozbořenou jízdárnu město Tachov a v r. 2000 zahájilo za podpory dotací postupnou rekonstrukci. V r. 2006 byl vytvořen koncept budoucího využití jízdárny jako víceúčelového kulturního centra. V současnosti se zde pořádají výstavy, koncerty apod. Pro skupiny se konají komentované prohlídky. Jízdárna je postavena v novorománském slohu, celková délka 60,2 m, šířka 26,3 m, výška 26,3 m. Centrální patrová budova na půdorysu kříže je doplněna podélnými přízemními stájemi, přistavenými k východnímu a západnímu průčelí a zakončenými polygonálními pavilony. Pozoruhodností jízdárny je originálně řešená stropní konstrukce haly s lucernou, kterou je prostor shora osvětlován. Střední prostor jízdárenské haly má rozměry 20 m x40 m a je opatřen v přízemí i v patře galeriemi. Interiér zdobí iluzivní výmalba s vegetativními vzory. V přízemí se nacházejí klenuté stáje( sloužily k ustájení až 24 koní), kovárna a byt kováře. V patře jsou lóže, ochozy a obytné pokoje ( byly vybaveny i kachlovými kamny a toaletami). Z knížecí lóže, která je situována přímo proti vchodu, je nejlepší výhled na celou jízdárnu. Dříve byl využíván i suterén k parkování kočárů a později automobilů.

Tachov ( 14 000 obyvatel), bohaté a pestré dějiny věnčí město v pěkné kopcovité krajině při naší západní hranici. Historický střed města ( památková zóna) lemuje téměř souvislý pás středověkých hradeb, výška 8-10 m, šířka 1,5 m. Po obvodu stávalo 26 věží ( výška 11-14 m), řada z nich se dochovala do současnosti. Tachovské městské hradby paří k nejzachovalejším hradebním systémům v ČR. Tachovský zámek stojí na místě původního středověkého hradu, vybudován za Přemysla Otakara II., rád zde pobýval i Karel IV. Svoji současnou podobu získal na přelomu 18. a 19. stol. , kdy ho nechal přestavět nový majitel tachovského panství, Josef Mikuláš Windischgrätz v tehdy moderním klasicistním stylu. Této rodině patřil zámek až do 30. let 20. stol., kdy přešel do vlastnictví československého státu. Stát zde původně plánoval zřízení státních úřadů, k tomu však už nedošlo. Po r. 1947 byl využíván jako sýpka, skladiště, prodejna nábytku apod. Na konci 60. let byl v dezolátním stavu, od r. 1969 do r. 1983 byl postupně obnovován. Pak zde sídlila správa města, až do r. 2012. Od r. 2014 je zpřístupněn návštěvníkům. Chrám Nanebevzetí Panny Marie, gotická bazilika ze 14. stol., patří k pozoruhodným památkám gotické architektury. Překrásné kamenné kružby oken, vysoká křížová klenba lodi, bohatá sochařská výzdoba. Muzeum Českého lesa, sídlí v objektu františkánského kláštera. Návštěvníci muzea si tak mohou prohlédnout nejen prostory kláštera, ale také zajímavé expozice muzea ( společenskovědní a přírodovědné sbírky). Františkánský klášter byl založen v r. 1466, kdy mniši získali původní špitál zničený při obléhání města husity. Barokní stavbu kláštera tvoří čtyři křídla uzavírající rajský dvůr. Klášterní kostel sv. Máří Magdaleny byl postaven v r. 1868 na místě původního gotického špitálního kostela.

Horšovský Týn ( 5 000 obyvatel), město je malebně rozloženo v údolí po obou březích řeky Radbuzy. V 10. stol. kupecká osada , po vzniku pražského biskupství se stává jeho majetkem. V pol. 13. stol. zde biskup Jan III. z Dražic vybudoval pevný biskupský hrad. V r. 1542 získali město a celé panství Lobkovicové. Na místě biskupské falce vyrostl rozlehlý, pohodlný zámek ve stylu severoitalské renesance. Také měšťanské domy získaly renesanční podobu. Po porážce stavovského povstání, jehož se Vilém st. z Lobkovic aktivně zúčastnil, získal panství hrabě Maxmilian z Trauttmansdorffu, v držení této rodiny bylo až do r. 1945. V r. 1953 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou rezervací , jako jedno z prvních měst v Čechách. Hrad a zámek je cenný tím, že po renesanční přestavbě v 16. stol. nebyl již později přestavován, až na drobné úpravy na zadním nádvoří při poslední rekonstrukci na konci 19. stol. Prohlídková trasa zahrnuje nejstarší částí hradu , raně gotickou kapli i reprezentační místnosti. Stálá výstava z pozůstalosti hraběnky Mitsuko Coudenhove – Kalergi, rozené Japonky, žijící na přelomu 19. a 20. stol. v Čechách. Zámecký park je volně přístupný z města. Původně renesanční zahrada založena v r. 1550 ve stylu italských renesančních zahrad. V r. 1880 přebudována na anglický park, poslední úprava proběhla v r. 1905 na přírodně krajinářský park. Rozloha téměř 40 ha, rybníky, řada drobných staveb. Měšťanské domy převážně barokní, s gotickým půdorysem a některými gotickými detaily.

Puclice ( 380 obyvatel), obec položená v mělkém údolí mezi Staňkovem a Horšovským Týnem. Tvrz, jejímž stavebníkem byl patrně Bušek z rodu Bohuchvaldů, zde byla postavena nejspíše na přelomu 14. a 15. stol. K radikální přestavbě z větší části dřevěné tvrze, došlo patrně v průběhu 15. stol. , postupně byla přestavěna na renesanční rezidenci. Pak následovala přestavba na barokní zámeček, jehož dřevěné stropy a úprava místností jsou dosud zachovalé. Posledními majiteli byli Trauttmansdorfferové, kteří stavbu nechali upravit pro hospodářské účely. V této podobě se v podstatě dochovala dodnes. V r. 1997 zakoupila tvrz obec Puclice , v l. 1998-2004 následovala rekonstrukce. V současnosti slouží pro potřeby obce. Sídlí zde obecní úřad, mateřská škola, knihovna, společenské prostory, muzeum. Částečně je dochováno také osm malovaných postav císařských granátníků, za nimiž vystupují stany tureckého tábora.

Čečovice, malá obec ( 100 obyvatel) , 15 km severně od Domažlic. Kostel sv . Mikuláše, postaven patrně v l. 1340-1360 na místě staršího pohřebiště poblíž středověké tvrze pánů z Velhartic. V současnosti je po celkové rekonstrukci, původní malířská výzdoba interiéru se skrývala pod dvanácti vápennými nátěry. Architektura kostela má obdobu v katedrále v Řezně a v kostele v Nabburgu. Předpokládá se, že kostel je dílem umělců z huti stavějící katedrálu v Řezně. Stavba je výjimečně pozoruhodným dokladem vrcholně gotické architektury s množstvím gotických prvků a detailů.

Chotěšov ( 2900 obyvatel), v lučinatém údolí Radbuzy, původní ves je připomínána již v r. 1115. V l. 1202-10 zde byl založen klášter premonstrátek , jeden z prvních, které vznikly při kolonizaci západních Čech. Zakladatelem byl Hroznata z družiny českého knížete ( před tím již založil klášter v Teplé). Klášter byl ve 14. stol. rozšířen, v r. 1421 obsazen husity, v 17. a 18. stol. přestavěn a v r. 1782 zrušen .Objekt byl částečně upraven na zámek, který v l. 1822-1925 náležel rodu Thurn- Taxisů. Ve 20. - 21. století měly klášterní budovy nejrůznější využití a majitele . Od r. 2002 patří konvent obci Chotěšov , zahrady Biskupství plzeňskému. Rozsáhlý areál dnes patří k nejvýznačnějším pozdně barokním stavbám v Plzeňském kraji.

Následuje zpáteční cesta do Prahy po dálnici..