Památky Malého Balkánu a okolí Kralovic

Odjezd: v sobotu 22.5.2021 v 7.45 h od stanice metra A Dejvická, autobus Vás naloží na zastávce MHD na rohu Evropské a Šolínovy ulice, u zastávky jsou také 2 kiosky s občerstvením

Doprava: malý autobus Mercedes-Benz Sprinter pro 19 osob, pohodlná sedadla, mikrofon

Trasa: po dálnici z Prahy na Nové Strašecí a křivoklátskými lesy do Rakovníka a odtud na Malý Balkán

Pavlíkov: za příznivého počasí výstup na rozhlednu na Senecké hoře (506 m, daleký výhled, Krušné hory, Brdy), autobus dojede až k rozhledně, za deště ji uvidíte alespoň zdola

V centru obce v budově úřadu městyse návštěva galérie Anderle (zdejší rodák), malířova raná tvorba v místnosti v 1. patře, úzká vazba na rodnou obec, v přízemí pak jeho vrcholná díla a z malířových soukromých sbírek primární umění Afriky, pro účely prohlídky budete rozděleni na 2 malé skupinky

Slabce: městys, rodiště Barbory Nerudové, matky Jana Nerudy, zámek z 18.st., empírová podoba po r. 1847, barokní oranžérie se sochami světců, zámecký park, obcí prochází 50. rovnoběžka

Krakovec: mezi četnými hrady a jejich zříceninami v povodí Berounky zaujímá Krakovec zvláštní místo. Nevyniká rozlohou ani zachovalostí a výbavou svých komnat, neupoutává mohutným opevněním, vysokými věžemi ani romantickou polohou. Jeho strohá pravoúhlá silueta s prázdnými otvory mnoha oken na první pohled spíše připomíná prostý opuštěný dům, který lze v odlehlém údolí snadno přehlédnout. Zavítá-li však návštěvník přesto do této končiny lesnatého Rakovnicka a vstoupí do romantické zříceniny hradu, dýchne na něj zvláštní kouzlo tohoto místa, jež si mnohé připoutá. Při návratech do zdí Krakovce zde pokaždé nalézáme něco nového, zajímavého, každý detail z rukou středověkého kameníka působí ve zdejší podmanivé atmosféře jaksi mocněji a trvaleji než jinde. Krakovec byl postaven pro předního muže královského dvora a purkrabího hradu Křivoklát, Jíru z Roztok, na konci 14. století. Jedinečná ukázka architektury doby Václava IV. Poslední útočiště mistra Jana Husa před odjezdem do Kostnice. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu. Krakovec stojí z hlediska stavebního vývoje na počátku přechodu od hradů k mladším zámkům, k nimž by vývoj v Čechách dospěl, kdyby nebyl přerušen výbuchem husitské revoluce. Představuje jeden z vrcholů české hradní architektury 14. století. Prohlídka hradu Krakovce, jeho odvážně klenutých prostor, temných sklepů, torza nádherné kaple, výjimečných architektonických detailů ve Vás, stejně jako krajina kolem, zanechá hluboký dojem. Na úbočí hradního kopce stojí pomník Mistra Jana Husa.

Přes Kožlany (rodiště E.Beneše) do Mariánské Týnice. Počátky poutního místa v Mariánské Týnici, spadající až do roku 1230, jsou spojeny s působením cisterciáckého kláštera v nedalekých Plasech. Rozkvět poutního místa nastal ve druhé polovině 17. století, kdy tu bylo založeno proboštství a původní kostel zvětšen. Kostel Zvěstování Panny Marie, jednopatrová budova proboštství a ambity s freskovou výzdobou byly postaveny podle plánů Jana Blažeje Santiniho v 18. století. V budově bývalého probošství se nachází již od roku 1952 regionální muzeum. Muzeum nabízí prohlídku stálých expozic o historii Mariánské Týnice a Mariánského kultu, historickém vývoji severního Plzeňska, dále prohlídku kostela Zvěstování Panny Marie a od roku 2010 novou národopisnou expozici, kde si můžete prohlédnout starou školu, připomenou si lidové zvyky, zasvětit se do tajů včelařství. Zajímavou je expozice litinových kamen, vyráběných v 19. století Metternichovou hutí v Plasích. Odkaz architekta Jana Blažeje Santiniho (1677-1723) představuje jedinečný soubor barokních staveb výrazně ovlivňujících tvář české a moravské krajiny. Západočeský okruh jeho tvorby vznikl díky kladrubskému a plaskému klášteru, z nichž vyzařovala do kraje tvůrčí umělecká a duchovní síla. Expozice „Baroko a jeho svět“ je zaměřená na odkaz doby, která výrazným způsobem poznamenala jak českou krajinu dominantami jedinečných staveb, tak duši lidí, kteří dokázali vnímat díky umění, hudbě a literatuře duchovní hodnoty a kulturní tradice. Představuje především architekturu Jana Blažeje Santiniho a její odkaz na Plzeňsku, zvláště pak na území někdejšího plaského kláštera formou modelů a bohatou ikonografií. Setkání s barokními stavbami doplňuje též obraz českých zemí v díle Mauritia Vogta (1668-1730), řeholníka plaského kláštera, kartografa, historika a hudebníka, spjatého životem s Mariánskou Týnicí.

Potvorov: jednolodní románský kostel s apsidou, románské a gotické malby, útulek v době nebezpečí

Mladotice: barokní kaple od J.B. Santiniho s motivy šesticípé hvězdy.

Rakovník: prohlídka okresního města Rakovník byla zmíněna jen při dostatku času. Program zájezdu je velmi bohatý a Rakovník si zaslouží několik hodin. Může být součástí některého ze zájezdů v blízké budoucnosti.

Návrat: příjezd do Prahy v cca 20 hodin

Vstupné: fixní v Pavlíkově, na Krakovci a Mariánské Týnici, jinde dobrovolné (otevírají kvůli nám!!).