ALBÁNIE - za hubičku do Tirany a okolí

V netradičním termínu využijeme nabídky levných letů i mimosezónních cen hotelů a podíváme se do nedávna zapadlé výspy Evropy. Život se v této zemi za posledních 30 let velmi změnil a z exotické čínské provincie, z které jsme zpočátku znali jen pevnůstky, se stala normální evropská země a život prostých lidí se proměnil od základu. Pokusíme se v pomalém tempu nahlédnout, jak žijí obyvatelé metropole i jak to vypadá na zdejším venkově. Budeme se pohybovat mezi místními lidmi, vyzkoušíme zdejší autobusy a možná i vlak. Uvidíme hory i moře. Poznáme albánskou gastronomii a za velmi nízký peníz se dobře najíme. Protože budeme bydlet v samém centru metropole využijeme i její kulturní nabídky. Budeme se pohybovat v malé skupince a budeme tedy flexibilní. Počasí v této části roku se už začíná stáčet k jaru a teploty se dostávají až k 15 stupňům.

1. den : dopoledne odlet z Prahy do Tirany (letiště Matky Terezy), 2 h letu, z letiště cca 30 minut do centra do hotelu, ubytování, krátký odpočinek a seznámení s centrem albánské metropole. Večer se zájemci navštívíme některou z místních dobrých restaurací.
Centrem města je Skanderbegovo náměstí, z něhož jako paprsky vybíhají široké bulváry. Soustřeďují se tu nejdůležitější vládní budovy i významné kulturní instituce. Dominantou náměstí je jezdecká socha albánského národního hrdiny Skanderbega. Poblíž stojí mešita Ethem Beje z konce 18.stol. (doposud hlavní mešita města). Také tu uvidíte Palác kultury a Hodinovou věž. Pěší zónou je promenáda Murata Toptaniho s kavárnami, obchody se suvenýry a nákupním centrem Toptani. Přes řeku Lanu vede turecký Most koželuhů. Novou dominantou je dokončovaná Velká mešita se čtyřmi padesát metrů vysokými minarety, pojme na 4500 věřících a bude největší na Balkáně. Při položení základního kamene byl i turecký prezident Erdogan. Čtvrť Blok bývala uzavřenou zónou pro elity komunistického režimu, (sídlil tu i Enver Hodža), dnes je součástí centra města, kam se vyráží za zábavou, jsou zde restaurace, kavárny, bary, ale i butiky a nejrůznější obchody. Při procházce centrem uvidíme nejen mešity, ale i katolické a pravoslavné (ortodoxní) chrámy. Výraznou dominantou je Mezinárodní kulturní centrum Pjetër Arbnori (albánsky Qendra Ndërkombëtare e Kulturës Pjetër Arbnori) lidově též známé jako Pyramida. Je to brutalistická budova, která sloužila jako muzeum odkazu Envera Hodžy (slavnostně otevřeno roce 1988). Přestavěla (2023) ji nizozemská firma MVRDV, je vysoká 21 m, šikmé stěny jsou pokryty schody, takže se dá po nich vystoupat až na vrchol.
2. den : čeká nás výlet do malebného historického městečka na úpatí vysokých hor, do Krujë (doba jízdy 1 h). To zaujímá mezi albánskými městy výjimečné místo. Lidové rčení dokonce tvrdí, že kdo nebyl v Kruji, nebyl vůbec v Albánii. Důvod je prostý: Kruja byla v 15. stol. centrem ozbrojeného odporu proti Turkům, který vedl albánský národní hrdina Skanderbeg. Hlavní atrakcí je zdejší hrad, je vybudován na skalním ostrohu vysoko nad údolím a zároveň je jakoby ukryt pod hradbou více než 1100 metrů vysoké stolové hory. Je odtud krásný výhled přes pláně střední Albánie až k Jadranu. Turci neúspěšně obléhali Kruju celkem třikrát – v letech 1450, 1463 a 1467 – posledního obléhání se dokonce osobně zúčastnil sultán Mehmed II. Po Skanderbegově smrti v roce 1468 se albánský odpor postupně zhroutil a Turci v roce 1478 Kruju konečně dobyli. V roce 1832 byla velká část hradu pobořena při protitureckém povstání a stejná situace se opakovala i v roce 1906. Obě rebelie byly sice neúspěšné, Kruja však díky tomu potvrdila svou pověst centra odporu proti turecké moci. V roce 1968 albánští komunističtí vůdci propůjčili Kruji titul Hrdinné město. Začátkem 80. let bylo v hradu otevřeno Skanderbegovo muzeum. Hned u vchodu do hradu upoutá pozornost betonové sousoší Skanderbega a jeho družiny, uvnitř je pak několik místností chronologicky popisujících život této historické postavy. Pomyslným vrcholem prohlídky je Skanderbegův meč a přilba (oba předměty jsou jen kopie, originály najdete ve Vídni), které jsou vystaveny na pozadí monumentální fresky znázorňující jednu z vítězných bitev tohoto vojevůdce. V jižním cípu hradu je umístěn bektašijský „klášter“ Dollma Tekke . Postaven byl v roce 1789 významným rodem Dollma, jehož členové byli přívrženci bektašismu – vlivného súfistického řádu kombinujícího islámské i křesťanské náboženské prvky. Hodinová věž je jedním z mála dochovaných středověkých objektů v Krujském hradu. Uvnitř jsou krásné nástěnné malby a nápisy v arabštině a perštině. V areálu roste olivovník, který byl údajně zasazen v den Skanderbegovy svatby. Naproti tekke stojí historický hamam (turecké parní lázně), který v minulosti sloužil místní honoraci. Jde o jednu z nejstarších budov svého druhu v celé zemi. Kruja je zároveň jedním z mála z albánských měst, které se orientují téměř výhradně na cestovní ruch. Starý bazar je plný obchůdků se suvenýry, od hrnečků s albánským orlem, přes popelníky ve tvaru bunkru až po orientální koberce. Na tržišti stojí i Bazarová mešita. Po prohlídce hradu a trhu si vybereme některou z místních restaurací na oběd.
3.den : zhruba 45 minut trvá cesta do druhého největšího města Albánie, přístavu Durrës (Drač). Toto místo obsadili osadníci už v roce 627 před naším letopočtem. Od roku 229 před naším letopočtem bylo město ve správě Římanů, pod nimiž vzkvétalo a stalo se významným přístavem. Ve středověku zde vládli zejména Benátčané a Osmanská říše, v roce 1914 sehrálo město důležitou roli v rámci národního obrození. Nyní je důležitým přímořským letoviskem, centrem průmyslu a je velmi dobře spojeno s hlavním městem Tiranou. Nás budou zajímat jeho nejvýznamnější památky :
• Římský amfiteátr – venkovní divadlo z 2. století n. l., největší svého druhu na Balkáně s kapacitou až 15 000 lidí. Amfiteátr byl odkryt v roce 1966 a v současné době se zde koná pravidelně letní filmový festival.
• Římské lázně – původem z 2. století n. l.
• Forum – pozůstatky antického fóra z 5. století, které sloužilo i během prvních století říše byzantské.
• Dochovaná část hradeb – část hradeb z přelomu 5. a 6. století se dochovala do současné doby.
• Benátská věž – nachází se v blízkosti přístavu, na jižním konci dochovaných městských hradeb.
• Letní vila – sídlo albánského krále Zoga I. Byla zbudována v 20. letech 20. století a je jednou z dominant města, není pro veřejnost přístupná.
• Pravoslavná katedrála sv. Petra a sv. Astia
Po seznámení s památkami budeme věnovat pozornost i Jaderskému moři a současnému centru města. U moře se poohlédneme i po restauraci s mořskými pochoutkami.
4.den : máme k dispozici ještě celý den, doporučujeme navštívit Národní muzeum historie a muzeum státní bezpečnosti. Zajímavé je náměstí Matky Terezy z doby italské okupace s archeologickým muzeem a fontánou, je zde též socha Matky Terezy a univerzitní budova. Lze vidět i islámskou hrobku Kapllan Pasha. je postavena v osmanském architektonickém stylu a sloužila jako hrobka pro jednoho z osmanských guvernérů v Albánii. Mauzoleum je známé svou bohatou dekorací, včetně keramických obkladů a tradičního islámského umění. Za prohlídku stojí i Národní galérie umění.
Velmi navštěvovaný je BUNK'ART, sídlí ve velkém podzemním bunkru na okraji hlavního města Tirana. Původně byl tento bunkr postaven jako součást obranného systému země během vlády komunistického diktátora Envera Hodži. Dnes je komplex přeměněn na muzeum, které se zaměřuje na moderní albánskou historii, zejména na období komunismu. V BUNK'ART návštěvníci najdou řadu expozic, uměleckých instalací a dobových fotografii, které podávají komplexní pohled na politický a sociální vývoj Albánie v 20. stol.
Pokud se při prohlídce Tirany přesytíte hlukem velkoměsta a budete si chtít trochu oddechnout, ideálním místem, kde tak učinit, je Velký park. Na bezmála 300 hektarech zde najdete umělé jezero, zoologickou a botanickou zahradu, plavecké bazény či divadelní amfiteátr, kde se v létě odehrávají různá představení. Součástí parku jsou i dva hřbitovy.
Určitě nezapomenete na poslední oběd v Albánii. Pestrá je i nabídka albánských vín a koňaků. V podvečer se pak vydáme na letiště a na náš let do Prahy. Nezapomeneme ani na poslední albánskou výbornou kávu.