Západní Maďarsko a kousek Burgenlandu, Slovinska a Chorvatska

Navazujeme na dlouholetý cyklus našich zájezdů na Slovensko, čili na území bývalého Uherského království. Posuneme se jen o kousek na jih a budeme putovat zeměmi, které měly po řadu století stejné krále jako Slováci. Ukážeme Vám zejména krajinově pestrý a na památky bohatý západ Maďarska, nahlédneme na skok do Slovinska a Chorvatska, budeme putovat nejvýchodnější spolkovou zemí Rakouska – Burgenlandem. A co je důležité, nebudeme se stále stěhovat, ale budeme bydlet na jednom místě ve starobylém městě Szombathely.

1.den: odjezd v 6,30 hodin od metra C Roztyly. Z Prahy pojedeme po D 1 v směru na Brno a dále k jihu na Vídeň a okolo Eisenstadtu do maďarské Šoproně. Díky západní poloze toto město uniklo turecké okupaci a má řadu středověkých památek. Dochované hradby, radnice, tzv.Kozí kostel, stará synagóga, barokní paláce (Stormů, Lacknerů), požární hláska, morový sloup. Také je městem vína (modrá frankovka), skvělé vinné sklepy i obyčejné vinné šenky. V blízkosti Neziderského jezera zastavíme u zámku Nagycenk (Széchenyi-kastély) s muzeem maďarského národního hrdiny Štěpána Sečenského , je od roku 2002 na seznamu světového dědictví UNESCO. Před novorománským kostelem svatého Štěpána stojí pomník Istvána Széchenyiho a poblíž pak jeho mauzoleum. Další památkou je muzeum železnice a také socha Turula. Po prohlídce budeme pokračovat do města našeho ubytování – Szombathely.

2.den: první zastávka bude věnována monumentální románské dvouvěžové bazilice v Jáku (portál, fresky z 13.stol., mariánská skulptura). Blízké město Körmend na řece Rábě se chlubí pěkným barokním zámkem (bohužel skvělé muzeum zlikvidovala Rudá armáda) a přiléhajícím parkem. Pojedeme krajinou národního parku Őrség (svého času na tureckém pomezí) a navštívíme skansen Pityerszer. Dostaneme se do nejzápadnějšího maďarského městečka Szentgotthárd (v r. 1664 zde císařská armáda porazila Turky), které má výrazné slovinské osídlení. Úpravné centrum, barokní klášterní kostel, bývalé divadlo. Přejedeme přes blízkou hranici do rakouského Burgenlandu (součástí Rakouska teprve od r.1921) do města Güssing. Nad ním se tyčí mohutný hrad původem z 12.stol., od r.1522 dodnes v majetku rodu Batthyány. Kvalitní hradní muzeum. Byl významnou protitureckou pevností. V městečku cenný františkánský klášter a 2 zámečky. Další protiturecká pevnost je v blízkém Schlainingu (s tímto posláním souvisí název země Burgenland).

3.den: dálkovou silnicí východním směrem v blízkosti města průmyslového Ajka (hliník, elektrárna) a Herendu se známou továrnou na porcelán. Jsme při jižním úpatí Bakoňského lesa a přijíždíme do města Veszprém. Má barokní ráz, na dolomitické skále se rozkládá hradní areál, bývalo zde sídlo uherských královen a katedrála byla místem jejich korunovací. Dvouvěžová novorománská katedrála sv.Michala, kaple sv. Gizely s freskami ze 13.stol., biskupský palác (výhled), morový sloup, kostel sv. Štěpána, Hradní brána a její strážce. Odtud se vydáme k severním břehům jezera Balaton, za Balatonfüredem přijedeme na Tiháňský poloostrov provoněný květy levandulí. Jeho dominantou je dvouvěžový barokní opatský chrám, v románské kryptě z 11.stol. je pohřben král Ondřej I. Procházka po Piskyho promenádě ke skansenu (domy s rákosovou střechou) a na Kopec ozvěn. Pak po severním břehu Balatonu pod čedičovou a vinorodou horu Badacsony (438 m), pod ní leží vinařská obec Badacsonytomaj a jsou zde písčité pláže. Možnost ochutnávky a koupě zdejšího vína. Další vinařská obec je Szigliget, nad ní se tyčí působivé zříceniny hradu s jedinečným výhledem na jezero a Balatonskou vrchovinu. Na samém západním konci jezera se rozkládá město Kesztely se známým barokním zámkem rodu Festeticsů, chlubí se především knihovnou Helikon (ale i historickými interiéry, tropickým skleníkem, kočáry atd.), před zámkem socha hraběte Györgye, který založil zemědělskou školu. S městem Kesztely téměř splývá lázeňské místo Héviz, v přírodním parku největší termální jezero v Evropě.

4.den: dnešní den věnujeme městu Szombathely (80.000 obyv., dřívější český název byl Kamenec), až téměř k jeho branám zasahuje pohoří Alpokalja (nejvýchodnější výspa Alp), bylo založeno v roce 45 císařem Claudiem, stalo se dokonce hlavním městem provincie Pannonia Superior (pod antickým jménem Savaria). Pochází odtud biskup Martin z Tours, známý jako sv. Martin (4.stol., v místě jeho rodného domu stojí kostel sv. Martina, gotické fresky). Antické památky se soustřeďují zejména v Archeologické zahradě Istvána Járdányiho Paulovicse (též zahrada ruin). Ta nabízí rozsáhlou expozici nálezů z dob starověké Savarie: císařský palác, veřejné lázně, celnici, Merkurovu svatyni, dílny, hrnčířské pece, zbytky římských cest, mozaik a také středověkého hradu. Za návštěvu stojí i muzeum Iseum Savariense jeho součástí je chrám z 2. stol., zasvěcený římskými legionáři egyptské bohyni Isidě. Vlys na obětním oltáři zobrazuje Isidu vedoucí psa Siria. Rozsáhlá moderní expozice vás seznámí se životem v antickém městě. Pozůstatky fóra lze spatřit na Templom tér, jsou zde zbytky největší souvislé mozaiky místodržitelského paláce. Antické nálezy např. z Merkurova chrámu a veřejných lázní spravuje Muzeum Savaria. Z barokních památek města vyniká trojlodní katedrála Templom tér (třetí největší chrám v Maďarsku), biskupský palác z r. 1783 (uvnitř cenné Maulbertschovi fresky a sala terrena) a františkánský klášter s kostelem sv. Alžběty. Zajímavou stavbou je i bývalá synagoga (s věžemi). Smidtovo muzeum je soukromou sbírkou vyznačující se nesmírnou bohatostí kolekce (od uměleckohistorických sbírek přes militaria, místní historii, fotografie, etnografie). Expozice v městské obrazárně (Szombathelyi Képtár) je průřezem maďarského malířství. Název města připomíná, že už ve středověku zde bývaly významné sobotní trhy (tržnici navštívíme). Centrem města je náměstí Fö tér s radnicí. Pokud budete chtít poznat něco více než centrum města zveme vás na vycházku do skanzenu Vasi Múzeumfalu sídlícího v krásném prostředí městského jezerního systému (ostrůvky, park, koupaliště, zahradní restaurace). Obdivovat zde můžete venkovské chalupy ze zdejší oblasti, kovárnu nebo třeba vodní mlýn. Cestou i zajímavá Farkas vila. Vzdálenost 2,7 km, zpět místní doprava. Další, stejně vzdálenou variantou je Kámonské arborétum (Szent Imre herceg u. 7), největší v Maďarsku, očekává turisty s více než tisícem druhů jehličnatých a dvěma tisíci listnatých stromů, v květnu je místní chloubou rozlehlé kvetoucí pole rododendronů, na kterém napočítáme asi 50 odrůd. A kromě jiného si můžete tento den naplánovat i delší pozezení v maďarské restauraci. Anebo si zajet na celý den příměstským vlakem (20 minut) do termálních lázní Bük.

5.den: pojedeme k jihu ve směru Körmend, v Redics překročíme slovinskou hranici a dojedeme do nejstaršího slovinského města - Ptuj. Sídlo s názvem Poetovio bylo základním táborem pro legii XIII Gemina v Pannonii. Název pochází z dob císaře Trajána, který dal tehdejší osadě statut města a pojmenoval ho Colonia Ulpia Traiana Poetovio. Roku 69 pak zde byl zvolen za císaře Vespasianus a z této doby také pochází první písemná zmínka o městě. Ve 3. stol. zde žilo údajně okolo 10.000 tisíc obyvatel. Nejvýraznější dominantou Ptuje je hrad, který se tyčí na svahu nad řekou Drávou. Vznikl ve středověku (v 12. stol.) a později byl přebudován v období baroka. Dnes jsou jeho interiéry přístupné. Dominantní stavbou je rovněž kostel sv. Jiří v centru města. Dochovány jsou budovy dvou bývalých klášterů (minoritů a dominikánů, v něm klášterní chodby se zbytky gotických maleb). Známé jsou ptujské sklepy ze 13.st. s dubovými sudy a archivními víny (pod minoritským klášterem). Dle architektonických průzkumů byla v lokalitě dnešního města odhalena starověká místa spojená s mithraismem. Známým objektem ve středu města je tzv.Orfeův památník, je původem z 2. stol. Nad ním stojí městská věž. Život města se soustřeďuje u radnice z počátku 20.stol. Mezi hlavní kulturní události ve městě patří pravidelný masopustní karneval (Korantovanje), který byl v roce 2017 zapsán do seznamu památek UNESCO. Nejkrásnější pohledy na město jsou z lávky pro pěší vedoucí z parkoviště přes řeku Drávu do historického jádra města.

Pojedeme na dohled vodní nádrže Ptujsko jezero a dále údolím Drávy do Chorvatska do historického Varaždina. Ten je městem výrazně středoevropského stříhu, barokní domy a paláce, kostely jsou podobné těm našim. V centru je velká pěší zóna, domy jsou upravené, fasády září novotou, najdeme zde různé obchody, kavárny, pekárny apod.. Město je plné mladých lidí, je zde prestižní fakulta výpočetní techniky, jedna z nejlepších v Chorvatsku, několik středních škol, gymnázií, významná hudební škola apod. Příjemnou atmosféru životem kypícího města umocňují četné pamětihodnosti. Za vidění stojí nebývalé množství skvostných barokních paláců, kterými je město doslova prošpikované. Na hlavním náměstí (Trg kralja Tomislava, místní mu neřeknou jinak než Korzo) stojí monumentální Dražkovičův palác, sídlo rodu Dražkovičů a později rodu Nadásdy. Palác byl od roku 1767 sídlem Regionální královské rady a bydlela zde vyhlášená milovnice a krasavice Zuzana Dražkovičová. Za prohlídku stojí také rokokový palác francouzského rodu Sermage, kde nyní sídlí obrazová galerie. Kousek od paláce stojí také zajímavá jednopodlažní budova bývalé kovárny. V boční ulici za ní najdete informační centrum. Dominantou Korza je mimo barokní paláce také renesanční dům Ritz z roku 1540 s krásnými podloubími v přízemí a samozřejmě reprezentativní budova radnice s vysokou hodinovou radniční věží v průčelí, postavená v roce 1523 (dnešní podoba je z roku 1791). Ve městě je také mnoho významných sakrálních staveb (kostely, kláštery františkánů, jezuitů, kapucínů, kaple, katedrála (bývalý jezuitský kostel, vedle sídlí v bývalé koleji místní technická univerzita). Většina sakrálních památek má barokní, rokokovou nebo klasicistní podobu včetně typicky barokních interiérů plných kudrlinek, tmavého dřeva, obrazů ve zdobných rámech a zlata. Celkově je na městě vidět, že kdysi bylo významným královským městem a centrem severního Chorvatska, kde sídlili četné šlechtické rody z Chorvatska, Maďarska a dalších zemí. Ve své době město neslo pro svou mondénost označení "malá Vídeň" . Roku 1725 se stalo dokonce centrem celého Chorvatska, sídlil zde totiž bán Franjo Nadasdy a byl zde ustanoven sněm Sabor. Rozvoj města zastavil až velký požár roku 1776 a úřady byly tak přemístěny zpět do Záhřebu. Další vlna vzestupu města přišla v 19. a 20. stol. v souvislosti s průmyslovou revolucí. Bezpochyby největším magnetem města je místní hrad (Stari Grad). Členitá hradní budova je situována v anglickém parku obklopeném mohutnými valy. Pevnost je poprvé připomínána ve 12. stol., přestavbami prošla v 14. a v 16. stol., kdy dostala nynější podobu. V současné době zde sídlí Městské muzeum a v bohatě zdobených interiérech je zámecká expozice historického nábytku, uměleckých a historicky cenných předmětů spjatých s dějinami města. V roce 2005 bylo historické jádro města a hrad zařazeny na tzv. Tentative (čekací) list památek UNESCO. Po prohlídce pojedeme na sever k řece Mura, v Mursko Središče překročíme hranici do Slovinska a po krátkém úseku budeme zpět v Maďarsku.

6. den: zamíříme na sever k rakouské hranici do nevelkého města Köszeg při úpatí pohoří Köszegi-hegység (na burgenlandské hranici hora Irott-kö, 882 m). Ve městě stojí pevný hrad, jehož posádka v r. 1532 po 25 dní odolávala vojsku sultána Sulajmana II. a zastavila tak jeho tažení na Vídeň. Náměstí Jurisics tér je středem barokního starého města (kašna, mariánský sloup, dva kostely, radnice, středověké domy). V okolí četné vinice. Z města zajedeme na skok do sousedního Rakouska za dalším burgenlandským hradem Lockenhaus. Patřil templářům i známým uherským šlechtickým rodinám Nádasdy, a Esterházy, pobývala tu i hraběnka Báthory (viz též Čachtice). Je známý také velkou kolonií netopýrů. Úchvatná je jeho poloha. Vrátíme se do Maďarska a projedeme městem Bük se známými lázněmi Bükfürdo (druhé největší lázně v Maďarsku, bazénový lázeňský komplex s více než 32 bazény s termální vodou a různými masážními tryskami a chrliči vody,saunový svět,Kneippův 510 m dlouhý suchý chodník). Zájemci zde mohou zůstat se vrátit se večer do hotelu linkovým busem.

Dalším oblíbeným maďarským lázeňským centrem je Sárvár. V 16.stol. byl významným střediskem reformace v Uhrách, János Sylvester napsal první latinsko-maďarskou mluvnici, přeložil do maďarštiny Nový zákon a vytiskl první maďarské knihy. Z té doby je i Nádasdyho hrad, jedna z nejzachovalejších pevností na území dnešního Maďarska. Uvnitř se nachází zajímavé muzeum (historie, protiturecké války, staré mapy, husarské vojsko).

7.den: dostaneme se do blízkosti maďarského břehu Neziderského jezera a navštívíme zámecký komplex Esterházy ve Fertődu. Miklós Esterházy nechal velkolepý zámek postavit na konci 18. stol. a je považován za úctyhodné spojení schönbrunnského zámku ve Vídni a pařížského Versailles. Budovu lemuje 126 místností zařízených a vyzdobených v rokokovém stylu. Ústředním bodem budovy je hodovní a koncertní síň v horním patře, letní jídelna pod hodovní síní spojuje budovu s barokní zahradou a přijímacími pokoji po stranách. V přízemí je vedle apartmá hraběte a hraběnky knihovna, ve východním křídle se nachází slavná esterházyovská galerie, pyšnící se více než 300 maleb. Obnovena byla i francouzská zahrada. Hudební život zámku získal věhlas po celé Evropě pod vedením dirigenta Josepha Haydna. Mezi pravidelné návštěvníky hudebních programů patřila i Marie Terezie. Maďarský stát v zámku udržuje apartmá pro rodinu Esterházyů.

Poslední maďarskou obcí, kterou budeme projíždět bude Fertörakos se známými vápencovými lomy (pořádají se zde koncerty), vesnickými domy krytými rákosem, Památníkem panevropského pikniku (19.8.1989), celá zdejší oblast je pod ochranou UNESCO. A obec má také skvělou gastronomii. Bude-li čas a chuť můžeme na chvíli zastavit v metropoli Burgenlandu v Eisenstadtu (zámek rodu Esterházy s Haydnovskou tradicí – jen exteriéry, park, dóm, ev. Bergkirche). A pak cesta přes Vídeň do Prahy.