Krušnohorská městečka

Pěkná kulturní krajina, zčásti po ochranou UNESCO. Útulná městečka, obnovená do krásy v době po sjednocení Německa. Nevelká dojezdová vzdálenost. Příjemný poklid, útulná zákoutí, vše upravené, hezké vesnice, zelená příroda počínajícího jara v horách. Pojeďte, udělejte si radost v podivné době, nic neodkládejte. Těšte se na pěkný zájezd.

Odjezd v 7.30 h od stanice metra A Dejvická po dálnici a rychlostní komunikaci ve směru Slaný, Louny, Chomutov a na hřebeny Krušných hor do bývalého hornického městečka Hora Sv. Šebastiána. Zanedlouho přejedeme do Saska, Krušné hory se zde nazývají Erzgebirge. Po 130 km přijedeme do okresního města (okres Erzgebirgkreis) Annaberg-Buchholz. Pyšní se skvělým interiérem chrámu sv. Anny . Ten byl postavený v letech 1499 - 1525, je jedním z nejvýznamnějších pozdně gotických halových kostelů v Německu. Skvostný vnitřní prostor ukrývá cenné umělecké poklady: kazatelnu od Franze Maidburga, takzvaný Annaberský hornický oltář od Hanse Hesse, křtitelnici a "Hezké dveře" od Hanse Wittena. Skvělá je klenba "Schlingrippengewölbe“. Součástí života církevní obce chrámu sv. Anny je kvalitní a rozmanitá nabídka chrámové hudby. Poslech zvuku nedávno restaurovaných Walckerových varhan z roku 1884 s více než 4000 píšťal a 65 registry je skutečným zážitkem. Vybírá se malý příspěvek na údržbu kostela.

Vystoupit lze na přilehlou kostelní věž (výška 78,6 m), ve výšce 42 m bydlí věžný. Krásný výhled, zajímavé výstavy, vstupné 3 €.

V bezprostřední blízkosti annaberského náměstí byl v letech 1502 až 1511 postaven hornický kostel svaté Marie. Tento svatostánek sloužil až do roku 1863 výhradně hornickým bohoslužbám, zejména proto, že náklady na jeho stavbu byly hrazeny převážně z týdenních drobných příspěvků cechu horníků. Po obsáhlé rekonstrukci byl hornický kostel znovu slavnostně uveden do provozu 25. září 2005 a byla vypracována nová koncepce užívání. Jedinečný svědek středověkého hornictví v Krušných horách tak zůstal zachován a poskytuje přístřeší zvláštnímu pokladu - hornickému betlému. Betlém čítá již 32 řezbovaných postav a každoročně o 2. adventu získá další přírůstek. Obdivujte mimořádné mistrovství krušnohorského řezbářského umění.

Ve městě lze navštívit i originální muzeum nazvané Manufaktur der Träume (Manufaktura snů), představuje tisícovku dřevěných hraček - figurek, staveb i krajin, vzniklých v Krušných horách od 17.st. do současnosti. Všechny jsou z rozsáhlé sbírky švýcarské mecenášky Eriky Pohl – Ströherové, tu odborníci považují za nejvýznamnější soukromou sbírku krušnohorského lidového umění. Muzeum má tři patra, každé představuje jiný pohled na hračky a lidové řezbářské umění. První je pojmenované "Dívat se" a přináší bezpočet figurek od miniaturních mechanických stříbrných dolů až po pohledy do běžného života v krušnohorských rodinách v 19. st. Druhé patro muzea je nazvané "Dělat" a umožňuje návštěvníkům nahlédnout do zákulisí hracích strojků a mechanického pohybu některých vystavených exponátů. Část je pak upravená jako babiččina půda, kde návštěvníci otvírají tajuplné skříně a nacházejí v nich poklady starých hraček. Půdní prostory Manufaktury snů jsou věnovány vánoční tradici a mají příznačné jméno "Žasnout". V tmavé místnosti plují vzduchem andělé, vedle se točí dvoumetrové vánoční pyramidy. Součástí Manufaktury je i malá kavárna s ukázkou výroby čokolády. Pro její interiér se podařilo zrekonstruovat původní secesní skleněný strop. Vstupné do muzea stojí 7 €, pro skupinu od 10 osob pak 5,50 €.

https://www.annaberg-buchholz.de/manufaktur-der-traeume/cs/stroehersche-sammlung.php

V Annabergu je přístupný i 500 let starý stříbrný důl Im Gössner, do kterého lze sfárat, jeho prohlídku však nemáme v programu. K němu přiléhá muzeum. Je také v centru a muzeum lze bez problému navštívit individuálně.

Po absolvování prohlídek vyhradíme něco času i na malé občerstvení. U parkoviště autobusu je prodejna PENNY.

Nad městem je ve výšce 831 m rozhledna.

Z Annabergu pokračujeme přes Schlettau (městečko se zámkem a zajímavým areálem) krušnohorskou krajinou do Schwarzenbergu im Erzgebirge, do města, které na konci 2.světové války zapomněli osvobodit jak Rusové, tak Američani. Když Třetí říše v květnu 1945 kapitulovala, nastala ve Schwarzenbergu chvíle očekávání, kdo městečko zabere. Nikdo se k tomu neměl, mocnosti slavily konec bojů, a tady stále nic. Jedenáctého května vyhlásili zdejší komunisté a sociální demokrati Antifašistický výbor, který převzal moc nejen ve Schwarzenbergu, ale i v dalších bezprizorných obcích v okolí. Schwarzenberští sami odzbrojili zbytky wehrmachtu a domobrany. Německo, zasažené obrovskou vlnou uprchlíků, bylo zcela bez potravin, město samo muselo řešit, co s 15 tisíci uprchlíky, válečnými zajatci, vězni z bývalých táborů. Marně žádali o humanitární pomoc zástupce vítězů, to se táhlo do 24. června, kdy do města po definitivním vymezení okupačních linii vstoupili Rusové a potvrdili akční výbor ve funkcích. Někteří členové v nich zůstali i po vzniku NDR. Pro tuto událost se vžil pojem Freie Republik Schwarzenberg (Svobodná republika Schwarzenberg).

Víc se dozvíte při návštěvě infocentra ve městě, mají tu dokonce hrnky s historickými fotkami z té doby.

Město je poprvé zmiňováno r. 1282, kolem hradu vznikla osada, ale to hrad vypadal zcela jinak, v 16. století ho přestavěli na zámek. Spolu s velkolepým kostelem svatého Jiří tvoří dominantu nad řekou. Kostel se zvenku nezdá nijak zvláštním, musíte vejít dovnitř a pak tu nádheru uvidíte. Světlý svatostánek, který sloužil nejen kurfiřtům, ale i poddaným, je výjimečným architektonickým dílem. Navazuje na zámek, který sloužil jako sídlo horního úřadu. Zámek se vypíná nad centrem města, slouží jako muzeum (Perla Castrum, vstupné 6 €, skupina od 10 osob 3 €), soustřeďuje se především na hornictví, obchod, ale připomíná i zdejší továrnu z dob NDR na automatické pračky, z věže se naskýtá pěkný výhled.

Uličky hornického města jsou úzké, sbíhají se na svažitém náměstí s historickými domy. Pod zámeckým kopcem vedla tunelem trať, nyní je částečně zazděn, najdete tu modelářskou železniční expozici, u nádraží je železniční skanzen, na kopci proti zámku ústí bývalé štoly. Hornictví je zde oslavováno téměř všude, tradice se tady dodržují, pořádají se hornické slavnosti, festivaly, město má svoji hornickou kapelu.

Raritní je malá kabinová lanovka (výtah, za 0,50 €, připravte si do automatu drobné), která vás během necelých dvou minut dopraví od parkoviště pod vrchem ke kostelu.

Náš zájezd pokračuje hustě osídlenou krajinou přes město Aue do možná nejkrásnějšího z hornických měst této části Saska – do Schneebergu. To je také, podobně jako dalších 17 míst v Sasku a 5 v Čechách součástí památky UNESCO Hornický región Krušnohoří (Erzgebirge). Město Schneeberg a hornická krajina v jeho okolí podávají výjimečné svědectví o vůdčí roli Krušných hor v těžbě a zpracování kobaltových rud především v 17. a 18. st. Dochované montánní památky (proto název oblasti Montanregion), zahrnující četné těžební a zpracovatelské areály a vodohospodářské systémy, jsou světově ojedinělými příklady vývoje těžby a zpracování rud kobaltu, které se uplatnily zejména při výrobě modré barvy (šmolky) a modrého skla na základě technologie, jež byla v Krušných horách (znovu)objevena už před polovinou 16. století. Vedoucí role Krušných hor v této celosvětově významné výrobě se opírala o bohatá ložiska kobaltové rudy zejména u Schneebergu, sofistikovanou ekonomickou strategii a výchovu vysoce kvalifikovaných odborníků, včetně horníků, hutníků a vedoucích pracovníků. Pod vedením saského kurfiřta založily saské provozy na výrobu šmolky v letech 1641/49 kartel na výrobu kobaltové modři, který ovládal evropský trh po dobu více než 100 let.

Povrchové objekty a pozůstatky různých zařízení na zpracování rudy u Schneebergu, pocházející převážně z 18. a 19. století, se nacházejí ve středu typické hornické krajiny, kterou charakterizují četné haldy stříbrných a kobaltových dolů, vzniklé částečně už v 15./16. st. Samo horní město Schneeberg vzniklo sice už v 70. letech 15. století kvůli těžbě stříbrné rudy, ale jeho dnešní barokní podoba je výsledkem vysokých příjmů z těžby kobaltových rud.

K elementům památky světového dědictví v této části Krušných hor patří historické centrum města Schneeberg, doly Weißer Hirsch, Sauschwart, Daniel, Gesellschaft a Wolfgangmaßen, rybník Filzteich a Knappschaftsteich, stoupovna Siebenschlehener Pochwerk, huť St. Georgenhütte a důl St. Anna am Freudenstein spolu se štolou Troster Stolln.

My se budeme kochat krásami města Schneeberg, které se velmi změnilo od dob NDR. Vzniklo v 70. letech 15. st. jako první významné horní město v západním Krušnohoří v souvislosti s rozvíjející se těžbou stříbrných rud během druhého těžebního období. Zatímco pozdější města Annaberg a zejména Marienberg byla založena podle plánu, vznikal Schneeberg živelně, se zástavbou rozptýlenou volně po svazích stejnojmenné hory. Dolování stříbrné rudy bylo už koncem 16. st. vystřídáno těžbou a zpracováním rud kobaltu, vizmutu a niklu a ve 20. st. i uranu.

Ačkoli byl Schneeberg v průběhu své historie zničen několika pustošivými požáry, zachoval si svou původní urbanistickou strukturu z větší části dodnes. Po požáru města v roce 1719 vyrostly nové budovy v barokním slohu, což Schneeberg odlišuje od jiných krušnohorských horních měst. Do dnešních dnů dominuje panoramatu města pozdně gotický sálový kostel sv. Wolfganga z let 1516–1540. Po leteckém náletu v dubnu 1945 kostel kompletně vyhořel, v roce 1996 byla dokončena jeho náročná rekonstrukce. Restaurován byl i cenný oltář kostela pocházející z dílny Lucase Cranacha staršího (asi 1475–1553). Protože byl největším v kraji osídleném horníky bývá nazýván také Bergmannsdom.K dalším významným budovám města patří kostel sv. Trojice, klasicistní radnice s výraznou věží, barokní dům Fürstenhaus a barokní měšťanské domy rodin Trögerů, Schmeilů a Borthenreutherů. Schneeberg bývá také nazýván městem světel díky oslavám vracejícího se světla v době adventu. Tehdy je večer velmi kouzelné.

Užijeme si příjemné atmosféry města, dopřejeme si odpolední kávu, v klidu posedíme v nádherném kostele a v duchu porovnáme, jak dopadl blízký Jáchymov, také památka UNESCO. A vydáme se na zpáteční cestu.

V případě dobré viditelnosti a dostatku času pojedeme na Fichtelberg (1215 m), nejvyšší horu v německé části Krušných hor nad turistickým centrem Oberwiesenthal a na dohled českého Klínovce. V opačném případě pak zamíříme zpět stejnou cestou se zastávkou u zámečku Schlettau.