ŠVÁBSKO: Augsburg, Algava a tři města na Dunaji

Nově koncipovaná trasa za dalším poznáním Švábska. Každý den je úplně jiný. Nejprve se seznámíme se švábskou metropolí Augsburgem, pak pronikneme do Algavy až na samý okraj Alp a poslední den pak budeme sledovat horní tok veletoku Dunaje.

1.den: odjezd v 6.30 h od stanice metra A Dejvická a obvyklou trasou přes Rozvadov, okolo Řezna, krajem chmele poblíž Holledau a Ingolstadtu do Augsburgu. Příjezd v poledních hodinách, důkladné prohlídka historického města, návštěva muzeí a památek, volný čas.
Město Augsburg leží asi 50 km severozápadně od Mnichova na soutocích řek Lech, Wertach a Singold. Má přes 300.000 obyvatel a je hlavním městem oblasti Švábsko. Augsburg má univerzitu, je kulturním, průmyslovým a finančním centrem.
Současné centrum historického jádra města je Radniční náměstí (Rathausplatz), na kterém stojí renesanční augsburská radnice postavená v letech 1615-24. Nejkrásnějším prostorem uvnitř je monumentální Zlatý sál s rozlohou 552 m² a s velkolepou výzdobou.
K dominantám náměstí a vlastně celého města patří vedle stojící Perlachturm, 70 metrů vysoká věž, která byla v téhle podobě dostavěná v roce 1618 a stojí na místě bývalé strážní věže.
Na Radničním náměstí stojí také největší z renesančních městských kašen. Je to Augustova kašna. Na vrcholu fontány stojí 2,5 metrů vysoká bronzová socha císaře Augusta, po obvodu pak alegorie řek na území města. Na sloupu jsou umístěni amorci a ženské postavy stříkající vodu z prsou jako symboly hojnosti a bohatství. Mistrovským dílem je i kovaná mříž kolem fontány.
Na Maximilianstrasse uvidíme nejdříve Merkurovu kašnu naproti malbami pokrytému cechovnímu domu tkalců (Weberhaus), který stojí na náměstí Moritzplatz a poté kašnu Herkulovu.
Z Radničního náměstí na sever vychází ulice Karolinenstrasse, která vede k sakrální dominantě města. Tou je augsburský dóm - katedrála Navštívení Panny Marie. Původně románská katedrála z roku 995 byla ve 14. století přetvořena a dostavěna v gotickém stylu. Na jižním konci Maximilianstrasse stojí druhá nejvýznamnější církevní stavba města. Jsou to dva spojené kostely zasvěcené patronům města, kterými jsou sv. Ulrich, sv. Simpert a sv. Afra. Větší je pozdně gotický katolický kostel sv. Ulricha a Afry a k němu je kolmo přistavěný barokní evangelický kostel sv. Ulricha. V kostele sv. Ulricha a Afry jsou uloženy ostatky tří patronů Augsburgu. Sv. Simpert byl biskupem v Augsburgu od r. 778 a jeho ostatky jsou uložené v boční kapli pod zdobenou emporou s baldachýnem. Ostatky sv. Ulricha a Afry jsou pak uložené v podzemní kryptě kostela.
Při putování městem vidíme další kostely. Poblíž katedrály míjíme dva kostely sv. Kříže ve stejnojmenné ulici. Jeden je evangelický, druhý katolický. V centru města pár desítek metrů od Radničního náměstí je náměstí Martina Luthera s kašnou zlatníků (Goldschmiedebrunnen). Tady stojí kostel sv. Anny.
Uprostřed Maximilianstrasse na Mořicově náměstí naproti domu tkalců (Weberhaus) stojí kostel sv. Mořice. Zajímavostí je to, že po zničení ve válce byl zjednodušeně přestavěn a je vedený jako architektonická památka. Kromě mnoha dalších kostelů má Augsburg také synagogu z roku 1917 v kombinaci secesního a novobyzantského slohu. Tu najdeme v ulici Halderstrasse vedoucí z centra k hlavnímu nádraží.
Z městského opevnění, které vznikalo od římské doby po středověk, zůstalo pět městských bran, čtyři bašty a několik úseků městských hradeb. Na jižním okraji historického jádra je to např. Červená brána (Rotes Tor). Součást východní hradby pak byla Ptačí brána. (Vogeltor).
K Červené bráně patří předsunutá brána, pod kterou se rozkládá jeviště pod širým nebem, jak je tohle venkovní divadlo nazýváno. Věž, brána a hradby tak vytváří pěknou středověkou kulisu v pozadí.
Asi tři minuty chůze jihozápadně od Radničního náměstí se rozkládá náměstí Königsplatz, jehož větší část zaplňuje park. Na jeho okraji je umístěna zajímavá fontána Manzù-Brunnen. Uprostřed plochy s tekoucí vodou stojí dívka, jako by právě vystoupila z vany. Přímo v parku je pak fontána Thormann-Brunnen z roku 1880.
Významný měšťan a obchodník Hans Jakob Fugger má památník před Maximiliánovým muzeem. Památník nechal vytvořit král Ludvík I. Bavorský. Další z mnoha augsburských památníků je např. památník míru Friedensdenkmal v parku u augsburského dómu.
Větší část výše popsaných památek bude součástí naší prohlídky centra města. V rámci odpoledne budeme také kalkulovat s možností návštěvy některých interiérů. Na prvním místě to bude rokoková budova Schaetzlerpalais s galérií starých mistrů, nádherným tanečním sálem, rokokovou zahradou i dalšími expozicemi (umění 14.-16. stol. je v býv. kostele sv.Kateřiny). Rozhodně zavítáme i do Fuggerei, nejstaršího sociálního sídliště na světě, je tam na 67 domů a 142 bytů, dodnes obývaných za symbolický poplatek. S historií města se můžete seznámit v Maxmilianmuseu.

2.den: výlet do kraje pod Alpami, do Algavy (Allgäu). Rychlý přesun na nejjižnější bod cesty do hlavního města Algavy, do Kemptenu (70.000 obyvatel, jedno z nejvýše položených německých měst, 674 m).
Patří spolu se Špýrem, Wormsem, Trevírem, Kolínem a Augsburgem k nejstarším německým městům. Jeho historie sahá až do časů římského podmanění podhůří Alp (kolem 15 př. n. l., jeden čas bylo pod názvem Carbodunum centrem provincie Raetie). Ve zdejším archeologickém parku uvidíte jeho pozůstatky (chrámový okrsek, lázně, forum). Burghalde, kopec uprostřed města, byla místem, kde vznikla mohutná středověká opevnění (je zde hradní muzeum). Ve středověku mělo město (bylo to po dlouhou dobu dvouměstí, každá část měla samostatnou správu) dva pány, knížete opata a císaře, teprve začátkem 19.stol. se stalo součástí Bavorska. K barokní bazilice sv. Vavřince (dělí se na klášterní a farní kostel) přiléhá výstavná rokoková rezidence, sídlo knížete opata, s dvorní zahradou a oranžérií. Blízké náměstí se pyšní výstavnou radnicí s neobvyklým průčelím. Z dalších kostelů vyniká evangelický městský sv. Manga, poblíž něj kašna sv. Manga v secesním stylu. K technickým pamětihodnostem patří most krále Ludvíka, jediný svého druhu v Německu.
Pěknou podalpskou krajinou dojedeme do sousedního Marktoberdorfu. V dominantní poloze stojí chrám sv. Martina původem z 8.stol.a vedle něj budova zámku. Zájemci se zde mohou podívat do muzea Krkonoš, o jeho existeci má zásluhu zejména spolek Hohenelbe/Riesengebirge. Rueberzahlovi (Krakonošovi) je zasvěcená fontána v městském parku. Na podzim v roce 1946 sem dorazily tři transporty s 1800 lidmi z Krkonoš, kteří zde našli nový domov.
Poněkud severněji leží okresní město Kaufbeuren s bohatou historií, římský král Rudolf Habsburský je povýšil r.1286 mezi říšská svobodná města. To nejkrásnější zde uvidíte při městských hradbách na západním okraji historického jádra ve vyvýšené poloze nad okolní zástavbou. Je to zejména gotický kostel St. Blasius, na místech kláštera františkánek stojící Krestenciátský klášter (zdejší řeholnice Maria Crescentia byla svatořečena v r. 2001), ve výhledovém místě je krásná horská zahrádka a na nejvyšším bodě symbol města Pětiknoflíková věž (Fűnfknopfturm). Uvnitř zástavby půvabných městských domů je to pak radnice a původem románská bazilika sv.Martina , jejíž věž dominuje městu (uvnitř mohutné varhany). V centru čtvrti Neugablonz je budova Isergebirgs Museum. Jizerskohorské muzeum ilustruje historii zhruba 400 let německé kultury a průmyslu v severních Čechách, vyhnání sudetských Němců po druhé světové válce a jejich úspěšný nový začátek na příkladu největší souvislé osady vyhnanců v Německu. Dnes je muzeum největším muzeem v Německu věnovaným historii integrace osob vyhnaných z jejich původní vlasti po roce 1945.
Návrat do Augsburgu, večerní čas můžete využít k toulkám v jeho historickém centru, od hotelu je dobré spojení tramvají (4 km).
3.den: Augsburg opustíme severním směrem a přepravíme se do údolí Dunaje do města Donauwörth (20.000 obyv.). To se pyšní bohatou historií bývalého říšského města, což se odráží ve městském znaku (říšská orlice). Město leží malebně na Dunaji, a také v ústích řek Wörnitz, Zusam a Schmutter, zasazené do výběžků Franské a Švábské Alby. Od radnice se vydáme po Reichsstrasse s řadou výstavných domů, skvělý výhled se nabízí z kostelní věže (217 schodů) Liebfrauenműnster (pozdně gotický halový kostel se zvonkohrou) a na konci ulice stojící barokní Heiligkreuzkirche vyniká štukaturami ve wessobrunnském stylu. Rieder Tor vás zavede na poklidný ostrov Ried s Rybářskou kašnou.
Dunajským údolím dojedeme do blízkého historického města Neuburg an der Donau (28.000 obyv.) Díky své bohaté historii, sbírkám vzácných uměleckých děl, živým uličkám a náměstím je lákavým cílem pro milovníky věků minulých. Kulturním centrem a přehlídkou historické architektury je nejstarší jádro města Altstadt. Chloubou je rezidenční zámek, zámecká kaple, či kostel Hofkirche (pozdní renesance, štukatury, barokní hlavní oltář, kazatelna), bývalý klášter sv. Uršuly, radnice, Horní brána a provinční knihovna Provinzialbibliothek . Zámek Neuburg na Dunaji má zvláštní význam jako bývalé sídlo knížectví Falc-Neuburg, založeného v roce 1505. Velkolepý hradní komplex, jehož čtyři impozantní křídla jsou seskupena kolem arkádového nádvoří, byl postaven na místě pozdně gotického vévodského hradu. Kníže (Pfalzgraf, falckrabě) Ottheinrich (1502-1559), první vládce a pozdější kurfiřt falcký, si nechal postavit tři sofistikovaná renesanční křídla, která byla stavěna od roku 1530. V letech 1560 až 1562 pověřil kníže Wolfgang nizozemského mistra Hanse Schroera výzdobou nádvoří biblickými výjevy technikou sgrafita, což je jeden z charakteristických znaků hradu. Mezi lety 1664 a 1668 proměnil kníže Filip Vilém zámek v jedno z prvních barokních sídel výstavbou barokního východního křídla, zasazeného mezi impozantní kulaté věže a hradní jeskyně. Významnou památkou reformace je hradní kaple, kterou v roce 1543 vyzdobil Hans Bocksberger luteránským ikonografickým programem; jedná se o nejstarší dochovaný protestantský interiér kostela.
Za krátkou zastávku stojí barokní poutní kostel Heilig Kreuz v Bergenu. Byl postaven v roce 1755 neuburskými jezuity na zříceninách románského klášterního kostela z 12. stol. Impozantní zvonice, apsidy a trojlodní krypta z roku 1095 dodnes svědčí o jeho dřívější slávě. Hlavní loď kostela, navržená eichstättským architektem Barbierim, je zdobena významnými stropními freskami zobrazujícími Nalezení Pravého kříže od augsburského rokokového malíře Johanna Wolfganga Baumgartnera.
Poslední zastávkou bude Ingolstadt (140 000 obyv.), univerzitní (od roku 1472) a historicky pevnostní město (1537-1930 bavorská zemská pevnost), jehož symbolem je Kreuztor (zbytek opevnění). Při obléhání zde padl maršál Tilly. Mezi válečnými zajatci za 1.světové války zde byli vězněni maršál Tuchačevskij a Charles de Gaulle. Stojí zde i pozdně gotický minstr se skvělým oltářem a kostel Maria-de-Victoria od bratří Asamů. V centru města vyhlídková Pfeiturm. Pro současnost města je významná automobilka Audi a křižovatka ropovodů
Návrat do Prahy ve směru Řezno a Rozvadov..