POLSKO (Slezsko): Chelmsko, Krzeszow, Ksiaz

Cesta za velmi zajímavými památkami na území polského Slezska. Za posledních 30 let se tady hodně změnilo a kdo absolvoval podobnou trasu v 90.letech to tady dneska nepozná. Zpřístupněné objekty prošly revitalizací, okolí bylo upraveno. A zároveň nahlédnete do běžného života dnešního Polska.

Odjedeme od metra B Černý Most v 6.20 h. Po hradecké dálnici a pak silnici přijedeme do Trutnova a přes hraniční přechod Lubawka do Polska. Kousek za hranicí je městečko

Chełmsko Śląskie s řadou dřevěných domů tkalců, v informačním centru zajímavá expozice. V centru výstavné městské domy svědčí o jeho dávné slávě, ale současná údržba je daleko za požadavky. Ve velmi dobrém stavu je farní kostel.

Město s původním názvem Schömberg bylo založeno ve 13. století. Městečko začalo vzkvétat především na přelomu 17. a 18. století díky privilegiu a právu k provozování trhů a tkalcovskému řemeslu, kterým se živila převážná část obyvatel, a výborné gastronomii. Zbohatlí kupci žijící ve městě se chtěli svými domy vyrovnat měšťanům z nedaleké Jelení Hory a Vratislavi, o čemž vypovídají i náměstí lemující barokní a klasicistní budovy. Zajímavostí je také barokní kašna na náměstí, kterou zdobí český světec Jan Nepomucký, což připomíná působení Čechů, kteří zde provozovali tkalcovské řemeslo. Nad náměstím se nachází kostel Svaté Rodiny, který je obklopen rozsáhlým historickým hřbitovem. Kousek od centra směrem na Meziměstí se nalézá soubor zachovalých dřevěných tkalcovských domů z počátku 18. století nazývaný „Dvanáct apoštolů." Uchovaných staveb je však jedenáct, traduje se, že dvanáctý Jidáš shořel. Pokud se chcete o tkalcovském řemesle dozvědět více, navštivte muzeum a prodejnu lnu „Izba Tkacka", kde se pořádají i pravidelné výtvarné dílny. Nebo můžete v dalším z tkalcovských domků „Lniana Chata" posedět u čaje či kávy s místní dortovou specialitou „Apoštolskou bombou." Tuto cukrářskou specialitu, na kterou přijížděli hosté z dalekého okolí, proslavil již roku 1927 cukrář Fritz Schubert.

Venkovskou podhorskou krajinou přejedeme do obce Křešov (Krzeszow). Nachází se zde unikátní cisterciácký klášterní komplex, nazývaný evropskou perlou baroka, kam už po staletí míří poutníci, aby prosili o pomoc prostřednictvím Milosrdné Matky Boží, patronky křešovského opatství. Při návštěvě klášterního komplexu, který kandiduje na zapsání do seznamu UNESCO, uvidíte monumentální baziliku Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie s bohatou výzdobou, jejíž přes 70 m vysoké věže jsou viditelné už z dálky několika kilometrů, dále mauzoleum slezských Piastovců - jednu z největších nekropolí tohoto typu v Evropě, kostel sv. Josefa s působivými freskami, označovaný jako „slezská sixtinská kaple", historický hřbitov a nádhernou kapli Marie Magdaleny.
Pokud zvolíte rozšířenou trasu, navštívíte navíc klášterní sklepení, půdní prostory, věž klášterního kostela, muzeum opatství a asi 2 km vzdálený letní pavilon na vodě, dříve vyhledávané meditační místo mnichů. Vaší pozornosti by neměla ujít ani Křížová cesta neboli Kalvárie, která je druhou největší v celém Polsku. Kalvárie byla založena r. 1661 a sestává z 16 kaplí a 33 zastavení. Začíná v kapli Marie Magdaleny, poté vede přes Betlejem s již zmíněným pavilonem na vodě, a vrací se přes okolní návrší zpět do klášterního areálu. Nenáročná trasa měří asi 5 km a většina zastavení má podobu kapliček s výklenky se soškou nebo biblickým vyobrazením. Zajímavostí jsou vzdálenosti mezi jednotlivými objekty, které odpovídají vzdálenostem v Jeruzalémě. Návštěvníci uvítají také další služby, které klášterní areál nabízí, jako informační centrum, obchod se suvenýry a restauraci.
Pro milovníky výhledů do krajiny se nabízí návštěva hory sv. Anny s barokním kostelíkem, odkud se rozprostírá nádherný pohled na celý klášterní komplex. My se při naší zastávce soustředíme především na vlastní klášterní objekt, s delšími pěšími trasami nepočítáme.

Pokračujeme do blízských lázní Sczawno Zdroj. Je zde velmi pěkně upravený lázeňský park, krytá promenáda s prameny, lázeňské pavilonky a pěší zóna.

Jeden z nejvýznamnějších polských zámků se nachází nedaleko Swiebodzic a nazývá se Książ. Zámek Książ je nejen jedním z nejkrásnějších polských zámků, ale hned po Malborku a Wawelu také třetím největším v Polsku. Původní obranná tvrz, kterou vystavěl ke konci 13. století kníže Bolko I. Surový z dynastie Piastovců, se časem změnila v knížecí sídlo. Zámek, přezdívaný „Klíč ke Slezsku”, měl ohromný strategický význam, jelikož chránil obchodní cesty ze Slezska do Čech. Zpočátku se na zámku Książ velmi často měnili majitelé. Teprve roku 1509 byly jak zámek, tak okolní majetek, dány do zástavy Konrádovi von Hochberg. Roku 1605 získala rodina Hochbergů zámek do svého vlastnictví a udržela si jej po celá tři staletí. Hochbergové se v té době stali jedním z nejvlivnějších a nejbohatších pruských rodů. V 19. století rod navíc získal knížecí titul a díky sňatku Jana Jindřicha VI. s Annou Anhalt – Pless se rod Hochbergů stal vlastníky rozsáhlého majetku Pštinského knížectví v Horním Slezsku. Od té doby se majitelé zámku titulují knížata Hochberg von Pless.

Ve své předválečné historii se Książ dočkal dvou velkých přestaveb. První, tzv. barokní, probíhala na počátku 18. století za panování Konráda Ernsta Maximiliana. Tehdy vzniklo monumentální východní průčelí s hlavním vchodem, nádherná Maxmiliánova síň a řada barokních salónů, jakož i vstupní budova s branou, kde se nacházela knihovna. Roku 1734 byl v parku postaven Letní pavilón, jenž byl v roce 1885 přestavěn na kaplovou hrobku rodiny Hochbergů. Vnitřek zdobí fresky, na nichž je vyobrazen zámek ze čtyř světových stran. V 18. a 19. století byly založeny zámecké terasy. Roku 1797 byla na kopci na druhé straně rokle postavena romantická zřícenina, tzv. Starý Książ, ve své době uznávaná turistická atrakce. V areálu starého zámku působil hostinec, muzeum, k dispozici zde byly také pohostinské pokoje.

Druhá přestavba zámku probíhala v letech 1909–1923. Tehdejší majitel, Jan Jindřich XV., toužil vytvořit ze zámku honosnou šlechtickou rezidenci. V této době nechal zámek rozšířit o severní a západní křídlo, k němuž byly dostavěny dvě věže. Nepříznivé politické okolnosti (I. světová válka, hospodářská krize) a osobní problémy Hochbergů však neumožnily přestavbu dokončit a přispěly k finančnímu bankrotu rodiny. Hochbergové museli Książ opustit, jejich majetek přešel do nucené správy a v roce 1941 byl zkonfiskován ve prospěch Německé říše.

Během II. světové války upravovala polovojenská organizace Todt zámek na vojenské velitelství, důsledkem čehož byl Książ značně poškozen. Vybavení zámku bylo odvezeno. Vězňové z koncentračního tábora Gross-Rosen zde na dvou úrovních (15 a 50 m) razili ohromné tunely – jednalo se o část komplexu Riese (Obr), který vznikal v Sovích horách. Účel, k němuž měly tunely sloužit, je dodnes zastřen tajemstvím. Předpokládá se, že zde měly vzniknout továrny na výrobu zbraní nebo chemické laboratoře a samotný zámek Książ že se přestavoval na jeden z führerových stanů. Podzemí nacisté v posledních měsících války částečně zakryli. 8. 5. 1945 zámek obsadila Rudá armáda. I ona přispěla svým dílem k jeho poničení, vyvezla mj. část sbírek zámecké knihovny. V poválečných letech zámek i nadále chátral. Teprve v 50. letech se péče o Książ ujal vojvodský konzervátor památek a v 70. letech byly zahájeny první rekonstrukční práce. Od roku 1991 spravuje zámek jménem obce Valbřich společnost s. r. o. Przedsiębiorstwo Zamek Książ w Wałbrzychu Sp. z o.o.

Po prohlídce zámku se vydáme na zpáteční cestu, podle času s možností krátké zastávky ještě na polském území.